Expertka: Referendum bude velmi těsné. Islanďané chtějí spíš euro než EU

Jak v Bruselských chlebíčcích říká Hulda Þórisdóttir, expertka na politickou psychologii z Islandské univerzity, už vstup do Evropského hospodářského prostoru byl na Islandu trochu sporný. Islanďany vstup do Evropské unie nelákal až do roku 2008, kdy si země prošla rozsáhlou ekonomickou krizí a propadem své vlastní koruny: „Ukázalo se, že Island je příliš malý na to, aby zvládl tu celou velkou byrokracii spojenou s existencí ve světě, a že potřebujeme podporu od někoho většího. Takže tehdy šlo především o ekonomické argumenty: stability, prosperitu, ekonomickou disciplínu.“

Čtěte také

iROZHLAS

Island čeká referendum o nových přístupových rozhovorech s Evropskou unií. Průzkumy jsou těsné

Právě proto je řada Islanďanů připravená přijmout Euro, ale to znamená vstoupit do EU. Levicová vláda na základě krize z roku 2008 zahájila přístupové rozhovory. Pak se ale na Islandu vlády vyměnily a ekonomice se také začalo lépe dařit. Výsledkem tak bylo, že nová pravicová vláda rozhovory zmrazila, ale formálně je nezrušila.

I proto teď přišla opět levicová vláda s referendem, které má rozhodnout, zda Island bude v rozhovorech pokračovat a pokusí se do Sedmadvacítky opět vstoupit. O případném vstupu přitom bude ještě další referendum.

Dvě ze stran vládní koalice referendum o pokračování rozhovorů slibovaly, navzdory tomu, že úspěch je nejistý. Předvolební průzkumy sice dávají variantě „ano“ lehce vyšší výsledky, stále ale na úrovni statistické chyby.

Proč část Islanďanů vstup do Evropské unie nechce? Argumentů je více. Jedním z velkých témat je rybolov a zemědělství. Island má negativní zkušenosti s vměšováním do vlastního rybolovu, které se do historie zapsaly jako Tresčí války, i když ve skutečnosti o válku nešlo.

Čtěte také

Jak se žije a tvoří na Islandu? Vydejte se až na samotný okraj světa

Tohle téma je ale v případě tohoto referenda podle Huldy Þórisdóttir trochu mimo hru: „Všeobecně se totiž všichni shodují na tom, že pokud vyjednávání o vstupu nezajistí vhodné podmínky pro rybolov a zemědělství, tak do EU prostě nevstoupíme.“ S tím podle ní počítají i politici, kteří případný vstup do EU chtějí.

Hlavním tématem je tak podle expertky spor, zda prohlubovat partnerské aliance nebo udržet nezávislost ostrova na zbytku světa: „A právě tahle myšlenka nezávislosti je zabetonovaná v islandském vědomí. Takže suverenita, ať už ta patriotická, emocionální, nebo její praktická a byrokratická verze, je asi tím nejsilnějším argumentem strany, která je proti.“

Naopak v případě těch, kteří chtějí do EU vstoupit, jsou na prvním místě ekonomické argumenty. Island má například velmi drahé hypotéky.

Studie zřízené islandskou vládou ukazují, že islandská koruna je pro zemi ekonomicky problémová: „Nižší úrokové sazby, nižší ceny v obchodech, protože potřebujeme dovážet stále více zboží a potřebujeme větší konkurenci, a také ekonomická stabilita. To jsou argumenty těch, kdo jsou pro,“ říká Hulda Þórisdóttir.

Jakou naději má referendum, aby vůbec mezi Islanďany prošlo? A jak pravděpodobné je, že se pak podaří politikům Island dostat do Evropské unie? Poslechněte si celý rozhovor Bruselských chlebíčků.