Experimentovat se musí! Pavel Maurer ochutnával čínská vína
Muškát moravský, Svatovavřinecké nebo třeba Pálava. Dělení vína podle odrůdy je jedno ze základních. Rozhoduje ale i barva, obsah cukru, stáří nebo zeměpisný původ. Nejvýznamnější evropští producenti vína jsou Italové, Francouzi a Španělé. Celosvětově má ale druhou největší rozlohu vinic Čína.
Co se týká pití vína, tak to mě moc baví, ochutnávám s potěšením všechny možné druhy. Rád cestuji po celé naší planetě, jak se říká prstem po mapě a prostřednictvím degustační sklenky. Alespoň v myšlenkách a chutích.
Okouzlují mne těžká španělská vína, sním o tom, jak opravdu chutná Argentina, Nový Zéland, Sicílie, miluji temné tóny z Golanských výšin v Izraeli a marně se snažím pochopit komplexnost některých velkých vín z Burgundska.
Japonské gejši boří mýty o své pověsti, říká Pavel Maurer
Minulý týden dorazily do Prahy na pár dnů čtyři nefalšované japonské gejši. Předtím též krátce pobývaly v Ománu, v Dubaji a tento týden jsou v Budapešti a pak v Římě. Rozhodly se šířit japonskou tradiční kulturu a možná i trochu bořit zavedený – nepřesný – mýtus, že gejša je sice vzdělaná, kultivovaná žena, která ovšem má velmi pochybnou pověst.
Přiznávám, že se mnohem klidněji cítím u moravských a rakouských veltlínů a ryzlinků. Jsou mi bližší nejen teritoriem, ale též terroirem, tedy svým specifickým souhrnem složení půdy, podloží, klimatu i tradice a umění vinařů.
Moje kulinární tužby jsou různé: exotické, ulítlé, experimentální, ale i tradiční. Přece jen ty naše klasické pokrmy jako je třeba svíčková, řízek, kachnička se zelím jsou stejně blízké naší chuťové paměti jako odrůdy révy vinné, jež historicky patří do naší lokality. Experimentovat se ale musí, to je mé krédo. A proto jsem nedávno ochutnal několik čínských vín. Skoro jsem se spletl, sahaje po lahvi, kde na vinětě bylo vyobrazeno krásné renesanční chateau, tak jak bývá zvykem třeba na vínech z povodí Loiry nebo ve francouzském Bordeaux.
No, a tak jsem se podíval na etiketu podrobněji a našel jsem překlad čínských znaků a dozvěděl se, že budu ochutnávat víno jménem Šlechetný drak a potom Moser XV. italský riesling z oblasti Ningxia.
Jaké to je být 12 hodin bez vody? Pavel Maurer držel „vodovku“
Přes půl miliardy lidí po celém světě má velmi omezený přístup k pitné vodě. Některým z nich trvá až šest hodin, než se k nějaké vodě dostanou. Pavel Maurer se proto rozhodl vyzkoušet, jaké to je být bez tekutin jeden pracovní den.
Čínská vína jsou pod dohledem francouzských a italských vinohradníků, vinařů a someliérů. Takže mají bezesporu perfektní péči. Jen ten francouzsky laděný design na vinětě mne trochu spletl. Stačí, že bude skvělé víno uvnitř láhve, ona sama se nemusí tvářit za každou cenu, že pochází z jiné země.
Historie čínského vinařství je podle vykopávek stará několik tisíc let, o tom žádná, avšak moderní soudobá produkce začala budovat své základy před pár desítkami let. Nicméně, faktem je, že v současné době má Čína druhou největší plochu vinic na světě.
A nedivil bych se, že za chvíli budou první. Moje otázka proto zní: Kolikrát v životě jste už pili opravdové čínské víno? Já asi dvakrát, bylo to trochu zvláštní, ale, myslím, že bychom si měli zvykat, že i čínská vinařství – pro nás ještě stále dosti exotická – mohou v budoucnu zásadně ovlivňovat celosvětový vinný trh. Tak na zdraví!
