Expedice za jódem

Nenápadný prvek ze skupiny halogenů, tvořící tmavě fialové destičkovité krystalky. A ona fialová barva mu dala také jméno. Řecky se fialový řekne iodés a z něj vznikl název jód. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu.

A protože nedostatek jódu může mít pro každého člověka fatální následky, vyhlásil v roce 1999 Český výbor pro UNICEF 6. březen jako Světový den jódu. Expedice se vydává do světa tohoto zajímavého prvku.

Mýdlař objevitel

Jód objevil v roce 1811 francouzský chemik, zabývající se především výrobou mýdla Bernard Courtois. Jód připravil náhodou, když přidal k popelu z mořských řas trochu více kyseliny sírové, než měl. Až později bylo prvku dáno jméno vycházející z barvy jeho par.

Sám Bernard Courtois svůj objev nezveřejnil. Zmínil se ale přátelům a ti zase dalším přátelům, až se tato informace dostala k anglickému chemikovi jménem Humprey Davy, který objev roku 1814 publikoval. Naštěstí se při tom nezapomněl na jeho původního objevitele z Francie.

Jód a štítná žláza

Vnějším projevem nedostatku jódu je zduřelá štítná žláza|foto:Fotobanka Profimedia

Ze školy každý ví, že činnost jódu souvisí se štítnou žlázou. Ta jód ve formě jodidu vychytává z krve a využívá jej jako nezbytnou součást hormonů tyroxinu a trijodthyroninu, které produkuje.

Právě tyto hormony ovlivňují metabolismus živin, současně se spolupodílejí na řízení funkce všech orgánů a tkání v organismu. Chování každé buňky v těle tak závisí na množství produkovaných hormonů štítné žlázy, tedy i na množství jódu, který přijímáme ve stravě.

Hormony a náš zevnějšek

Hormony štítné žlázy thyroxin  a trijodthyronin dále ovlivňují mnoho procesů v lidském těle tím, že reagují s dalšími hormony, jako je například adrenalin. Nenahraditelný význam má pro mozkovou činnost, zejména při vývoji plodu.

Jód je však velmi důležitý i pro váš zevnějšek. Stará se o zdravou pleť, pevné vlasy, nehty i zdravé zuby.

Jód a kretenismus

Jód se stará i o náš mozek. Z minulého století si možná pamatujete označení obecní nebo místní blázen. Byl to většinou mentálně narušený jedinec, který se narodil s postižením právě kvůli nedostatku jódu v těle jeho matky.

Takzvaný kretenismus byl poměrně běžný, stejně jako vnější projev nedostatku jódu – zduřelá štítná žláza, na níž se vytvořila tzv. struma neboli vole.

Nedostatek může být dále provázen vznikem anémií, stálým pocitem hladu, zpomaleným tepem, sklonem tloustnout i při malých dávkách kalorií nebo zhrubnutím pokožky a vlasů. Pacient více zapomíná a trpí zácpou.

Pokud je nedostatek jódu přítomný u dospívajícího člověka, pak dochází ke zvýšenému výskytu akné.

Jodové hladovění

Jódové tablety mají v případě zvýšené radiace chránit před rakovinou štítné žlázy|foto:Profimedia

Pozor ale musíte dávat i na nadbytek jódu. Ten totiž může být pro náš organismus toxický. Může k tomu dojít například při podání některých  léků nebo při radioaktivní havárii. V takovém případě má naše tělo nedostatek jódu, a jak říkají odborníci, „hladoví“ po něm.

Nebezpečí zde spočívá v tom, že dojde ke vzniku autoimunitních pochodů ve štítné žláze. Ovšem navzdory riziku toxicity u jódu, k těžkému předávkování nedochází často.

Pokud k němu dojde, bude ovlivněna i štítná žláza, díky čemuž je pacient přehnaně aktivní, bude pociťovat velmi rychlé reflexy, stavy úzkosti a váhový úbytek. Bude cítit kovovou pachuť v ústech a trpět průjmem a zvracením.

Co všechno jód dokáže a co jeho nedostatek nebo naopak nadbytek může v našem těle způsobit, vám ukáže Expedice, kterou povedou doc. Radovan Bílek z Endokrinologického ústavu AV ČR, výživová poradkyně PharmDr. Marnit Slimákopvá a mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.