Expedice do světa půstu
Půst má v dějinách velmi dávnou tradici. Motivem může být zdraví, očištění nebo nelpění na hmotném a přimknutí se k tomu, co člověka přesahuje.
Může v tom hrát roli případně i snaha o upevnění tělesného zdraví a duševní pohody. My žijeme v zemi s křesťanskou tradicí, takže naši předkové drželi předvelikonoční půst především z náboženských důvodů, ovšem i kdybychom zabrousili do dob předkřestaňských, zjistili bychom, že období kalorické restrikce na přelomu zimy a jara zažívaly i pohanské kultury. Důvod byl prostý: došly jim zásoby masa ze zimy a nová úroda ještě nebyla, takže se využívalo posledních zbytků především rostlinných zásob. A naši předkové si všimli, že přechod na období střídmosti, které je časově omezené, jim prospívá i zdravotně.
Prospěšnost hormeze
A tyto zkušenostmi zmíněné poznatky pak potvrdila i medicína, která zjistila, že dočasný půst je příkladem tzv. hormeze, tedy příznivého působení mírné zátěže na organismus. A později se to potvrdilo i u laboratorních zvířat. Zjistilo se, že restrikce kalorií a omezení příjmu potravy o zhruba 30 % konzistentně prodlužuje život, chrání proti rakovině, civilizačním chorobám i demenci.
Vědci zjistili, že absolvování dvou až čtyřdenního půstu vyvolá v těle proces regenerace bílých krvinek. Existující krvinky jsou nejprve hladovějícím organismem recyklovány. Po obnovení přísunu potravy začne tvorba nových bílých krvinek z kmenových buněk. Postění je také doprovázeno redukcí hladiny hormonu, který je spojován se stárnutím, růstem nádorů a rizikem vzniku rakoviny a může zabránit i rozvoji Alzheimerovy choroby.
Půst v křesťanství
Období půstu a omezení nejen v jídle jsou udržována v křesťanství, v islámu i judaismu. V křesťanství je půst nebo postní doba obdobím přípravy na Velikonoce. Nemusí jít tedy jen o odepření si jídla, ale také zřeknutí se čehokoliv, co je v životě postradatelné, zbytečné nebo překážející. V katolické a evangelické církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní, ve východních církvích a pravoslaví začíná „Velký půst" v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.
Půst v islámu
V islámu je nařízen půst během měsíce ramadánu, v němž začal být proroku Muhammadovi zjevován Korán. Půst je jeden z pěti pilířů islámu a je držen od svítání do západu slunce, po setmění je možné jíst všechny povolené tzv. halal potraviny. Kromě jídla se půst v měsíci ramadánu týká také kouření a sexu.
Půst v judaismu
V judaismu existují veřejné postní dny, které zahrnují 7 různých půstů, vztahující se k různým událostem. Postní dny jsou v judaismu spojeny s duševní očistou, sebezpytováním a studiem a jsou zároveň obdobou oběti, neboť namísto zvířete a jeho masa a tuku, člověk obětuje sebe. Tolik pohled do historie. My se ale dnes nebudeme zabývat religiózním pozadím půstů, ale spíš tím, co v našem těle dokáže omezení jídla a jak ho udržet nejen štíhlé, ale hlavně zdravé.
Expedici do světa půstu a zdravého hubnutí povedou přední bariatrický chirurg prof. MUDr. Martin Fried a obezitoložka MUDr. Renata Zelenáková.
Související
-
Expedice do světa lidské imunity
Imunitní systém máme všichni, přesto si jeho fungování málokdo umí představit. Je pro nás přitom velice důležitý, protože bez imunity nemůžeme žít.
-
Expedice za kvalitními tuzemskými potravinami
Všichni to určitě znáte a všichni si u nákupů potravin kladete stejnou otázku: která je skutečně kvalitní? Platí teze, že to nejdražší je zárukou toho nejlepšího?
-
Expedice za elixírem mládí
Prodloužení života je odvěké lidské přání. Už starověké kultury toužily po objevení „elixíru mládí“.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka