Expedice a změny v ovzduší na podzim
Unavená, tak by se dala popsat zemská atmosféra v těchto dnech. Po horkém létě se zemský povrch ochlazuje a ztrácí teplo, přesto se ale v atmosféře teplejší vzduch může ještě objevit a to od větru, který ho vstřebal v jižních oblastech nebo třeba nad oceánem.
To, jak teplé počasí máme, souvisí samozřejmě se sluncem a s tím, jak vysoko a jak dlouho na obloze vydrží. Podzim je právě jakousi mezisezónou, kdy slunce snižuje svoji dráhu a zároveň ji taky zkracuje. Množství tepla, které během podzimu naše přírodní sféra dostává, je tak čím dál menší. K vyzařování tepla ale zároveň stále dochází. A právě tyto převažující ztráty tepla vlastně způsobují ono podzimní ochlazování.
Vliv na psychiku
Náhlé změny počasí jsou na podzim častější než třeba v létě. Někdo si jich ani nevšimne, jiní je cítí v kostech. Podle biometeorologa Martina Nováka mohou podobné reakce svého těla na podzim vnímat hlavně citliví, takzvaně meteosenzitivní lidé, kterých je v západním světě, kde žije valná část lidí ve městech, až 80 %.
Univerzální recept na to, jak si s vlivem počasí na organismus poradit, neexistuje. Smysl má ale určitě zdravá životospráva a jednou z dobrých rad je taky dostatek pohybu. Jakákoliv tělesná aktivita, která nám zvedne fyzickou kondici, nejlépe aktivita na čerstvém vzduchu a za nejrůznějšího počasí, má smysl. Když budeme totiž dlouhodobě více času trávit v přírodě, naše odolnost vůči změnám počasí se zvýší.
Lze nahradit úbytek světla?
Na podzim má na nás velký vliv nejen chlad, ale také úbytek slunečního záření. Delší období tmy může vést k větší únavě, vyčerpanosti a psychické nepohodě. Odborníci mluví například o sezónní afektivní poruše, kdy úzkostné a depresivní stavy přicházejí s tím, jak světla a ubývá. Nahradit si svit slunce můžeme umělým intenzivním světlem, což běžně dělají především lidé v severských zemích, kde mívají v domech dokonce světelné místnosti.
Kolik minut denně bychom se měli takovému intenzivnímu světlu vystavovat, abychom se cítili lépe? Jak nám nejen k lepší imunitě, ale i psychické pohodě může pomoct otužování a jak poznáme, že nevlídné podzimní počasí bylo kdysi hurikánem? I o tom bude čerstvý díl Expedice.
Související
-
Expedice do světa vysoce citlivých
Podle průzkumů je asi dvacet procent lidí v populaci vysoce citlivých. Míra senzitivity se může u jednotlivců lišit a roli hrají také povahové rysy daného člověka.
-
Expedice do světa fermentovaných potravin
Kysané zelí, kvašené okurky, ale i kefír, podmáslí, jogurt, zakysaná smetana, ale i kombucha, kimči nebo tempeh, nebo třeba burčák či medovina.
-
Expedice do světa zdravé chůze
Léto a čas odpočinku většinu z nás přivede i ke změně životního stylu - více vyrážíme do přírody a na výlety a více chodíme. Chůze je totiž nejsilnější životabudič.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
