Existuje dokonalý zločin? Nezanechat po sobě DNA je obtížné, říká forenzní genetička Halina Šimková

Různé forenzní pracovníky dnes známe hlavně jako hrdiny z krimi filmů a seriálů. „Všichni kriminalističtí experti jsou úplně normální lidé, na ulici byste je nepoznali,“ směje se Halina Šimková. A dodává, že jejich práce je mnohem rutinnější, než si představujeme: „Akčních věcí je málo.“

Občas ale v televizi zahlédne případ, který zná. Buď na něm pracovala ona sama, nebo některý z jejích kolegů. „Seriál Pustina byl natočený podle případu, který zpracovával na Kriminalistickém ústavu v Praze můj školitel, doktor Jaroslav Brouček, náš přední forenzní expert,“ uvádí pro příklad Halina Šimková. Sama zase pomáhala s vyšetřováním vraždy ženy, jejíž tělo objevili rybáři v Orlické přehradě. Tu jste mohli vidět jako jeden z Případů Prvního oddělení.

Jak definovat dokonalý zločin? Nezanechat po sobě na místě činu žádnou biologickou stopu je dost těžké. DNA z nás totiž průběžně opadává v podobě různých buněk. „Dokonalý zločin má podle mě jinou povahu. Je to skutek, který je všem na očích a nikdo si neuvědomí, že to ve skutečnosti zločin byl,“ říká Halina Šimková.

Pracovala 17 let v Kriminalistickém ústavu v Praze, je místopředsedkyní Československé společnosti pro forenzní genetiku a působila také jako expertka v centru Interpolu pro identifikaci obětí tsunami na thajském ostrově Phúket. V neposlední řadě je Halina Šimková autorkou populárně-naučné publikace Breviář forenzní genetiky.