Evropské léto se mění. Hlavní příčinou sucha už není nedostatek deště, ale extrémní horko, ukazuje vědecká studie

Přestože srážky výrazněji neubývají, vyšší teploty podle výzkumníků zásadně zvyšují výpar vody z krajiny a prohlubují dopady sucha. Na studii iniciativy World Weather Attribution se jako jediný český vědec podílel hydrolog Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity.

Oldřich Rakovec se podílel na analýze vědců z iniciativy World Weather Attribution|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

Společně pozorujeme Únětický potok, jeden z přítoků Vltavy. Kameny, které bývají pod hladinou, jsou na suchu a kořeny stromů vykukují z vody. „Na jaře málo pršelo, ale čísla nejsou tak extrémně nízká. Klimatické změně můžeme přičíst to, že je větší teplo atmosféry, ta je žíznivější, tím pádem rychleji nasává vodu a ta se ztrácí z vegetace, půdy i otevřených koryt řek a jezer,“ vysvětluje Rakovec.

Právě tady se tedy vypařilo velké množství vody, ale to podle hydrologa neplatí jenom pro tyto malé potůčky, ale i pro větší řeky: „Tento obrázek není pouze ukázkou jednoho malého povodí zde uprostřed Čech. Zasažený region má opravdu velké evropské měřítko: je to střední Evropa, východní Evropa. Na Dunaji musí zastavovat lodní dopravu, protože je velice málo vody v korytech řek. Podobná je situace i na řece Rýn, kde musí snižovat zátěž lodí pouze na 10 procent, což velmi zvýšilo cenu lodní dopravy.“

Čtěte také

Hydrolog Jan Daňhelka: Sucho pozorujeme celý rok. Nadcházející vlna veder nás posune k hodnotám z roku 2018

Jednou z autorek studie je klimatoložka Sarah Kew z Nizozemského královského meteorologického ústavu: „Evropská léta se rychle mění. Naše studie ukázala, že hlavní příčinou sucha už není nedostatek deště, ale extrémní horko. To odpařuje vodu z půdy mnohem rychleji, než by tomu bylo bez klimatické změny. Jinými slovy: klimatická změna proměňuje období, která bychom dříve zvládali bez větších problémů, v těžká sucha. Pokud bude oteplování pokračovat, mohou se podobná sucha stát běžnou součástí evropského klimatu.“

Vědci spočítali, že v západní Evropě je letošní půdní sucho kvůli klimatické změně přibližně pětkrát, ve východní Evropě dokonce desetkrát pravděpodobnější než ve světě bez vlivu člověka. Jak se letošní sucho promítlo do českých řek, zkoumal pro mezinárodní tým právě Oldřich Rakovec. Analyzoval jejich průtoky za posledních 75 let. A výsledkem je i jeden z varovných příkladů celé studie – řeka Labe.

„Koukal jsem se, jak je rok 2026 horší nebo lepší v porovnání s ostatními známými roky, kdy nastalo hydrologické sucho, jako roky 2018, 2022 nebo 2025. Například průtok na Labi na jaře má nejnižší hodnotu v porovnání s těmi ostatními roky,“ vypočítává hydrolog.

Podle vědců proto bude stále důležitější vracet vodu zpátky do krajiny: obnovovat mokřady a říční nivy nebo zlepšovat vsakování vody do půdy. Protože nejde jen o to, kolik vody spadne z nebe, ale kolik jí dokážeme v krajině udržet, než ji stále žíznivější atmosféra zase vysaje.