Evropská klasika s orientálním nádechem. Jordánsko oživuje biblická místa koncerty vážné hudby

Na programu dnešního večera jsou vybrané části oratoria Mesiáš od Georga Friedricha Händela. A k tomu výhled na trosky starověké pevnosti Machaerus, Mrtvé moře a za ním nejspíš i světla Jericha a Jeruzaléma.

Hrají maďarští symfonici a zpívá také operní pěvkyně Dima Bawabová. Pochází z palestinsko-jordánské rodiny, působí ale hlavně ve Francii. Ještě předtím, než jsem se nechala autobusem odvézt do polopouště asi hodinu a půl od Ammánu, jsem Dimu navštívila v domě jejích rodičů.

Hlas stvořený pro Händela

Dima se na večer rozezpívává. S hrou na klavír začínala ve čtyřech letech na hudební konzervatoři, kterou před čtyřiceti lety zakládal její otec. Později odešla studovat do Francie, a tam už zůstala. Do Jordánska teď přivezla i své tři francouzské kolegy jako sólisty. Výběr programu si vzala na starost sama.

„Řekla jsem si: Pojďme zvolit něco hodně známého. Udělejme něco krátkého, ale působivého. Uvádíme pouze úryvky z první a druhé části. V podstatě jsou to ty radostné části Mesiáše, které pojednávají o narození Ježíše. Moje láska k tomuto dílu sahá opravdu hodně daleko do minulosti. Mesiáše jsem zpívala už mnohokrát. Myslím, že mám hlas stvořený pro Händelovu hudbu. Je to jeden z mých nejoblíbenějších skladatelů.“

Operní pěvkyně Dima Bawabová s maďarskými symfoniky|foto:Jana Karasová, Český rozhlas

Mesiáš s orientálním nádechem

Večer na koncertě jsem nejvíc zvědavá, jak bude znít slibované zapojení tří typických orientálních instrumentů.

„Hudba bude mít orientální nádech. Rik je bubínek. Úd je takový prapradědeček kytary. Když to vezmete z pohledu baroka, nejblíže má k loutně. Kanún je nástroj, který si položíte na klín a drnkáte na něj. Řekla bych, že je to prapradědeček harfy, protože na harfu drnkáte konečky prstů. Na tento nástroj ale drnkáte kovovým plíškem, který máte nasazený na prstu.“

Čtěte také

Jak zní arabský rock a elektronická hudba? Na tradičním festivalu v jordánském Džerašu kapely rozeznívají staré římské kulisy současnou hudbou

K maďarskému orchestru a sboru státní opery se přidal také místní komorní soubor a sbor z jednoho ammánského katolického kostela.

U plotu si všímám místní pastevecké rodiny. Děda má na hlavě tradiční červenobílou kefíju a na klíně vnuka. Jeho otec na mě volá, že jejich rodina tady žije už celé století. Prosím je tedy o recenzi na klasickou evropskou hudbu.

„Händel je velmi vytříbený umělec s uklidňujícím stylem a my si jeho hudbu vždy rádi poslechneme. Vždycky nám zklidní nervy. Tato oblast je klidná, je tu čerstvý vzduch a příjemné počasí. Händelova hudba k tomu vytváří krásnou atmosféru, která se hodí k tomuto místu a jeho historii.“

Tam, kde zemřel Jan Křtitel

Je dost možné, že podobný koncert tu není naposledy. Sólistka Dima Bawabová mi totiž prozradila sen své maminky.

„Machaerus je místo, kde byl sťat Jan Křtitel. A sen mé maminky je přivést operu Salome od Richarda Strausse a uvést ji na Machaeru, kde se ta skutečná událost odehrála.“

Čtěte také

Klidná země v neklidném regionu. Jordánsko udělalo tlustou čáru za covidem a vábí turisty na své památky

Hudba Richarda Strausse je ale pro publikum, které není na klasickou hudbu příliš zvyklé, poměrně náročná. A to dokonce i pro evropské posluchače.

„Takže abychom tuto akci připravili, upozornili na toto místo a také se připravili na akce, které se budou v Jordánsku konat v roce 2030 u příležitosti dvou tisíc let od křtu Ježíše Krista, začínáme pořádat kulturní akce na různých biblických místech v Jordánsku.“

Hudba v biblických kulisách

Händelův Mesiáš je nakonec vyprodaný, pořadatelé dokonce přidali ještě několik řad židlí. Na koncert vyrazili především expati žijící v Ammánu a místní křesťané i muslimové. Do budoucna by ale podobné kulturní akce mohly do jordánských biblických kulis přilákat také zahraniční turisty a poutníky.