Evropská digitální peněženka může rozhýbat jednotný trh. Těší se na ni nejen banky, říká šéf Bankovní identity

Bankovní identitu neboli Bank iD v Česku používá přes pět milionů lidí. Přesto možná na začátek připomeňme, k čemu bankovní identita je. K čemu jí lidé nejčastěji používají?

Takové asi nejjednodušší připodobnění je, že to je vlastně digitální občanka nebo nějaký digitální klíč, kterým si můžu odemykat různé služby, které mi buď stát nebo soukromníci nabízejí skrze internet. Je to, jak jsem řekl, v podstatě digitální občanka, kterou o sobě v online světě můžu opravdu zaručeně říct „já jsem já“ a protistraně takto se souhlasem předat nějaké údaje. Ona mi pak na základě toho nabídne službu.

Služeb, kam se pomocí bankovní identity dá dostat, jsou stovky. O co je největší zájem? Byly to datové schránky. Jsou stále jedničkou?

Datovky jsou stále jedničkou, pokud se bavíme o státní a veřejné větvi. Spousta lidí má na sebe více datových schránek v různých rolích. Jednou je podnikatel, jednou je fyzická osoba, jednou je třeba jednatel další společnosti, společenství vlastníků a tak dále. Takže když se identitou přihlásí, vidí všechny schránky a rovnou si vybere tu konkrétní, v rámci které bude konat.

Čtěte také

Digitalizace zdravotnictví zaznamenala významný vývoj. Dlouhá léta tady byl v podstatě blackout, tvrdí šéf ÚZIS Dušek

Pak je to přihlašování do Portálu občana, základního rozcestníku státu. Velmi oblíbený je Portál dopravy – ať už pro kontrolu bodů řidičů nebo vzdálené podávání žádosti na vystavení nového řidičáku třeba po uplynutí doby platnosti. A pak tam máme spoustu dalších služeb typu podávání daňového přiznání přes Moje daně nebo vyřizování si agendy s ministerstvem práce a sociálních věcí na jejich portálu Jenda. To je ta státní část.

Pokud bychom se bavili o soukromých poskytovatelích, tak tam vévodí banky, pojišťovny, velmi aktivní jsou zdravotní pojišťovny. Koneckonců všichni jsme ze zákona zdravotně pojištěni, což znamená, že každý z nás se může skrze nějakou identitní službu, třeba bankovní identitu, přihlásit do portálu své zdravotní pojišťovny a podívat se, jaké výkony lékaři vykazují. Můžeme si podávat různé žádosti o příspěvek na zdravotní pomůcky, zubní hygienu a tak dále. Oblastí je tedy opravdu celá řada.

Jak je to s daty? Ví moje banka, co vyřizuji prostřednictvím bankovní identity na kterém úřadě? A naopak, může úřad, se kterým vyřizuji například sociální dávky, zjistit rovnou, kolik mám na účtě v bance?

Ne. Otázka je to velmi správná a pro posluchače důležitá, ale jediné, co banka ví, je, kam se hlásíte. Musí tu druhou stranu znát, aby vědomě řekla, že s vaším souhlasem operátorovi, pojišťovně, bance nebo úřadu data předá. To znamená, že na obrazovce vidíte, když se hlásíte k operátorovi, že chce jméno, příjmení, narození, rodné číslo. A pokud to odkliknete, tak já jako banka tyto údaje pošlu, ale tam ten řetězec končí. Jestli si potom u operátora zřizuji tarif nebo ho ruším nebo vypovídám smlouvu, to samozřejmě už žádná protistrana neví.

A podobně je to s úřadem. On se do bankovního prostředí vůbec nedostává. Výhoda je, že ať se přihlašuji na jakýchkoli stránkách, vždycky mě to odvede do prostředí banky. Tam proběhne přihlášení, ověření a potom přenesení dat. To znamená, že nesděluji na stovkách webů své přihlašovací údaje, pořád jsem v tom jednom bezpečném místě své banky.

Evropská peněženka

V celé Evropské unii se má v příštích měsících rozjet projekt Evropské peněženky digitální identity. Má to být celounijní digitální systém, pomocí kterého bude moci každý občan EU v kterémkoli členském státě prokázat svoji totožnost. Bude tam mít nahrané různé doklady počínaje občanským nebo řidičským průkazem. Pokud vím, vy jste ve spolupráci s bankami byli ve hře o to, že byste připravili českou verzi. V jakém aktuálním stavu to je?

Aktuálně probíhá výběrové řízení. Projekt má v České republice na starost Digitální informační agentura, což je státní organizace podřízená Úřadu vlády. Je to v přípravě a všichni čekáme, jaké rozhodnutí nakonec padne a kdy v České republice Evropskou peněženku digitální identity uvítáme.

Když jsem říkal, že jste o to měli zájem, tak to stále trvá? Můžete říci, jestli o zakázku usilujete?

Tím, že výběrové řízení probíhá, bych to takto nekomentoval. Na druhé straně určitě můžu říct, že nejen banky, ale i systém firem kolem nás se na digitální peněženku těší. Je to věc, která může jednotný evropský trh Unie velmi rozhýbat. Pořád si myslím, že daleko větší forsáž než státní služby tomu může dát privátní sektor.

Čtěte také

Digitalizace státu jde správným směrem. Evropská peněženka bude přelomový projekt, říká šéf NAKIT

Správně jste řekl, že se to jmenuje peněženka, ale na první dobrou tím platit nebudeme, byť to samozřejmě bude možné. Je to taková portmonka nebo šanon, kam si budu moct dávat tzv. digitální atributy nebo různá osvědčení, certifikace a tak dále, a ty zase digitální cestou předávat někam dál.

Konkrétní příklad – když vystuduji vysokou školu, pořád dostanu do ruky ten krásný papírový diplom, ale zároveň škola vystaví digitální token. Nahraji si pak ověřenou certifikaci, že jsem absolventem vysoké školy, do peněženky a můžu se prokázat třeba svému zaměstnavateli nebo někomu dalšímu. Nebude se muset chodit s papíry na úřady nebo do institucí, pouze když mají úřední hodiny. Takový je tedy záměr, a proto se na to spousta organizací těší.

Říkáte, že se na to těšíte. Na druhé straně, není to konkurence? Nemůže to nahradit bankovní identitu, když toto bude plošně fungovat?

Bavíme se o tom, že v peněžence bude kromě identitních údajů i spousta dalších věcí. To znamená, že se už účastníme řady mezinárodních konsorcií, kde se prototypují, testují tyto různé aplikace, integrační platformy a tak dále.

Nebudu zabíhat do technických podrobností, ale bezpochyby tady bude prostor na to, kdo firmám tento servis bude dělat. To znamená, kdo bude vystavovat certifikace na základě zdrojových dat, jakým způsobem se do peněženek koncových uživatelů dostanou a případně jak se dostanou zpátky nějaké spoléhající se straně, která je potřebuje. Tady vidíme svoji roli a minimálně pro tu bázi zákazníků – dneska je to více jak 500 firem, které Bank iD využívají – tento servis chceme nabídnout.

Je reálné, aby byla evropská digitální peněženka uvedena do provozu v prosinci tohoto roku? Nakolik je využívání bankovní identity rozšířené ve zdravotnictví? A umějí s ní pracovat náctiletí? Poslechněte si celý rozhovor.