Evropané se začínají radikálně bránit očkování. Výrazně přibývá onemocnění spalničkami

V roce 2017 mělo spalničky víc než dvacet tisíc Evropanů, pětatřicet z nich zemřelo. Rok předtím přitom na starém kontinentě touto nemocí trpělo vůbec nejméně lidí - něco přes pět tisíc. Světová zdravotnická organizace prudký nárůst podle BBC označila za tragédii.

Vůbec nejvíc nakažených loni evidovalo Rumunsko - přes 5,5 tisíce. Přes pět tisíc pacientů se spalničkami bylo v Itálii a o něco méně pak na Ukrajině. V dalších zemích už jsou čísla výrazně nižší - v Řecku a Německu byla necelá tisícovka pacientů, Česko pak nahlásilo 146 pacientů nakažených spalničkami.

„Od začátku roku jsme zaznamenali už několik případů spalniček u malých dětí. Nárůst jejich výskytu vnímáme negativně, i když v České republice je případů relativně málo. Ovšem v posledních letech se u nás spalničky nevyskytovaly prakticky vůbec, nebo jen velmi ojediněle," říká Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Hrozí epidemie?

Aby se zabránilo vypuknutí epidemie spalniček, musí být podle WHO proočkovanost aspoň 95 procent, což řada států nesplňuje. Třeba ve Velké Británii to je jenom necelých 92 procent, v Itálii v roce 2015 naočkovali 85 procent dětí.

I v Česku se projevují protivakcinační nálady, které jsou podle odborníků naprosto neodůvodněné. Rizikové je už také časové posouvání vakcinačního kalendáře, čímž se otvírá prostor pro možnou nákazu.Hana Roháčová

„Příčin nárůstu je několik. Jednak je virus nebezpečný pro neočkované lidi nebo i lidi, kteří byli očkováni už před hodně dlouhou dobou. Potýkáme se ale také se snižující se proočkovaností v populaci, což se netýká jen spalniček. Proočkovanost by se určitě měla pohybovat kolem pětadevadesáti procent," říká lékařka.

Podle Světové zdravotnické organizace je příčinou nárůstu onemocnění spalničkami především klesající důvěra v očkování. Kvůli obavám z vedlejších účinků vakcíny nenechávají někteří rodiče své děti očkovat. Další skupiny obyvatel zase k očkování v podstatě nemají přístup. Za epidemii spalniček v Rumunsku ale částečně taky můžou výpadky v dodávkách vakcín. K vysokému počtu nakažených na Ukrajině podle Světové zdravotnické organizace přispěl konflikt na východě země.

Očkování a autismus

V Itálii se už delší dobu diskutuje o rizicích spojených s očkováním. Pozornost získal třeba případ otce, který u soudu tvrdil, že za autismus jeho syna může vakcinace proti dětské obrně. To ale vyloučil italský kasační soud. Kvůli epidemii spalniček už vláda rozhodla, že státní školy můžou přijímat pouze děti, které jsou očkované proti dvanácti základním nemocem.

„I v česku se projevují protivakcinační nálady, které jsou podle odborníků naprosto neodůvodněné. Rizikové je už také časové posouvání vakcinačního kalendáře, čímž se otvírá prostor pro možnou nákazu," říká lékařka.

V Polsku hrozí rodičům pokuty, pokud své potomky očkovat odmítnou a takových případů přibývá. "Rodič malé dcery nesouhlasil s postupem hygienické stanice v Toruni, která se ho rozhodla potrestat za to, že odmítl aplikaci druhé dávky očkování proti žloutence. Odvolal se k Nejvyššímu správnímu soudu ve Varšavě, ten ale pokutu potvrdil," informuje polský zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk. Rodiče v Polsku můžou úředníci potrestat až třicetitisícovou pokutou, v praxi ale k peněžitým trestům sahají jen výjimečně. Institut veřejného zdraví ale loni v Polsku zaznamenal zhruba třicet tisíc případů odporu rodičů proti očkování dětí, což je téměř desetkrát víc než před osmi lety.

Ve prospěch očkování loni rozhodl i německý nejvyšší soud, když dal za pravdu otci, který chtěl svou dceru naočkovat podle úředního doporučení, přestože matka byla proti.

V Česku je podle Roháčové dostatek očkovacích látek. „Pokud není člověk očkován v dětském věku, vystavuje se nebezpečí onemocnění v dospělosti. A vzhledem ke komplikacím s tím spojeným, nelze toto onemocnění bagatelizovat," dodává.