Evropané objevili genia loci starého Tunisu, vydávají se i do malebných zapadlých vsí

Ubytování s atmosférou, to je nový trend turistiky - butikové hotely
Ubytování s atmosférou, to je nový trend turistiky - butikové hotely

Mezi turisty si získávají stále větší oblibu takzvané butikové hotely. Jsou to většinou menší, velmi útulné podniky často s dobovým interiérem a osobním přístupem majitele. Mnohé butikové hotely vznikly adaptací starých budov. Také na tuniském ostrově Džerba se můžete vyhnout tuctovým plážovým letoviskům a ubytovat se v malebném domě uprostřed zapadlé vesnice.

Když se Chiara Allaniová rozhodla koupit tenhle starý dům, byl už nějakých patnáct dvacet let neobývaný. Předtím patřil židovské rodině Kohenových, která se odstěhovala do Francie. Chiara je vlastně taková chalupářka, která svůj krásný hotel vytvořila z přízemního vesnického stavení.

Jsme uprostřed ostrova Džerby v malé obci Hára Sghíra, což znamená něco jako Malé Ghetto. Vesnice totiž bývala převážně židovská, ale židé odtud v sedmdesátých a osmdesátých letech postupně odcházeli.

Trochu jiní chalupáři

„Tomuhle typu džerbského domu se říká húš. Je asi sto padesát let starý,“ vypráví majitelka rodinného hotelu. „Už se sem přišli podívat i původní majitelé. Vyprávěli mi, jak tu bydleli, kde bývala kuchyně, a podobně.“

Dům Chiary Allaniové v obci Hára Sghíra na ostrově Džerba

Chiara je Italka z Padovy, provdaná za Tunisana, a jak říká, už dávno tady není jedinou Evropankou: „Duch vesnice se změnil. Teď tu žijí i Francouzi nebo Italové, jezdí sem za nimi jejich přátelé, takže vysedáváme v kavárně na dříve opuštěné návsi.“

Hned vedle jejího domu si ze starého domu udělal hotel jeden Belgičan. „Kdysi byl u nás ubytovaný a tak se mu to líbilo, že si koupil dům vlastní, opustil Brusel a žije teď tady,“ dodává Chiara.

Komfort v tichu zapadlé vesnice

Její tradiční hóš nemá do ulice žádná okna, jen stará vrata. A uvnitř je to učiněný ráj. Dům je trošku bludiště, má několik dvorků, kolem některých je maličké podloubí. Na dvorcích se může sedět, vchází se z nich přímo do jednotlivých pokojů a na některých malých prostranstvích je i osvěžující voda.

„Udělala jsem tu pro hosty bazén,“ vysvětluje majitelka. „Není moc veliký, ale jelikož nejsme přímo u moře, tak tady nějakou vodu mít musíme.“

Moře je daleko, a tak paní Chiara nechala vybudovat na jednom z dvorků malý bazén

Obnovené bílé omítky, stará dlažba, opravené dřevěné dveře a okenice – všechno je tu neuvěřitelně vkusně a útulně zařízené. A ten klid!

Nejvíc mě ale nadchl opravený starý hammám neboli lázně tureckého typu, které sloužily původním obyvatelům domu jako obrovská koupelna.

Chiara tu pobývá většinou sama, manžel cestuje za byznysem a děti studují po světě. Po Itálii se jí prý nestýská, nemá na to čas „Když mi to moje gáže dovolí, tak tady zůstanu,“ směje se Chiara a je na ní vidět, že je na své tuniské chalupě moc spokojená.