Eva Zamrazilová, vrchní ředitelka České národní banky

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste dnes vystoupila, paní ředitelko, společně s ministryní školství Kopicovou na tiskové konferenci, kde bylo oznámeno, že bude v českých školách v určitém horizontu zaveden předmět finanční gramotnost, kromě jiného. Co by se v něm podle vašeho názoru mělo učit?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Ten předmět je o penězích a na různých úrovních podle věku se by se děti měly seznamovat s tím, jak s penězi zacházet úplně jednoduše.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že třeba není úplně dobrý nápad utratit na měsíc 300 tisíc, když vydělávám 30?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Přesně tak, vybalancovat své příjmy a výdaje, sestavovat rozpočet, zjistit, odkud vlastně peníze přicházejí, a to jak pro domácnost, tak pro stát. Musí tam být nějaký takový podle těch věkových skupin nějaký bazal o veřejných financích, k čemu slouží veřejné finance, proč musí být daně a obecné ekonomické základy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, není to tak trochu tedy ten termín, možná název toho předmětu finanční gramotnost zástěrka pro to, že je prostě potřeba vědět, že není možno dlouhodobě utrácet víc než si člověk vydělá a to tedy se dá považovat za jednu ze základních znalostí člověka, který se chce vůbec pohybovat v této společnosti?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Myslím, že finanční gramotnost je de facto určitým dluhem, ten předmět se měl učit dávno, to se mělo začít učit před 20 lety, kdy jsme vstupovali vlastně do nové, nové společenské éry, protože tady se.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím, jenom se ptám na to, jestli to není trošku zbytečné, jestli to není nalézání něčeho, co by mělo být jaksi v úplně principech, řekněme, rodinné výchovy nebo prostě nějaké obecné gramotnosti, se kterou se prostě každý tak nějak už dětstvím jaksi a tím vzdělávacím systéme protlouká?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Bohužel je to o tom, že jsme prošli obrovskou změnou, před těmi 20 lety se prostě celý finanční systém naprosto změnil, silně se zkomplikoval, vytvořily se nové produkty, peníze se de facto staly něčím virtuálním, protože dnes už rodiče domů nenosí výplatu v bankovkách, dnes už všechno chodí přes účty. Ty děti si de facto nemohou, nemohou vytvořit představu o tom, kde se ty peníze vůbec berou a jak se s nimi zachází a bohužel to přesně nevědí ani jejich rodiče. O tom, o tom vlastně hovoří ta čísla, která jste zmiňoval úplně na začátku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já je rozhodně pro ilustraci zmíním ještě jednou, 2,5 tisíce osobních bankrotů, to je ten nárůst o 3,5, jaksi 3,5krát více z roku na roku a milion exekucí. Je možné předpokládat, že po nějakých kolika pěti, deseti letech vyučování finanční gramotnosti na českých školách by bylo tato, by byly tato čísla menší, nebo možná vůbec žádná?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
To by bylo přesně to, k čemu by k čemu by došlo, kdyby skutečně to byl optimální, optimální výsledek. Takhle by to mělo být. Ale zaručit to nemůžeme a ten pokrok opravdu uvidíme až za nějakou dobu, protože je to běh na dlouhou trať. Rychlé výsledky tady nemůžeme čekat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste před pár dny na semináři o finanční gramotnosti řekla, cituji přesně: "Správci našich veřejných financí v poslední dekádě příliš mnoho finanční gramotnosti bohužel neprojevili." Co to znamená?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Co to znamená? Tak já myslím, že čísla o tom, jak se zhoršuje stav našich veřejných financí, jsou veřejně dostupná a myslím, že z jedné, že ty dobré časy, kterými česká ekonomika procházela v předchozích pěti, šesti letech, se měly využít k tomu, aby byla provedena hlubší reforma veřejných financí. Protože teď ta krize pouze odhalila ten problém v celé jeho nahotě, že ta struktura, architektura veřejných financí prostě nevyhovuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím tomu správně, že tedy, řekněme, politické reprezentace a vůbec čeští politici v průběhu minulých 10 let prostě prokázali, že nejsou finančně gramotní?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Tohle nevím, aby nebyl přímo žalovatelný termín, ale, ale skutečně si myslím, že kdo těm veřejným financím alespoň trochu rozumí, tak by si měl být vědom toho, že, že, to, že výsledky veřejných financí byly v posledních několika letech, dvou letech de facto konsolidovanější, nepocházelo z toho, že by byla provedena nějaká reforma, jakkoli nám i Brusel uvěřil, že, že, že jsme ty finance zkonsolidovali udržitelným a věrohodným způsobem, ale, ale ukázalo se, že ty finance se udržovaly v relativně slušném stavu jenom díky tomu, že jsme procházeli obdobím extrémně vysokého růstu, takže i příjmy veřejných financí byly vysoké.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli tomu správně rozumím, tomu co říkáte, paní ředitelko Zamrazilová, tak se podařilo, řekněme, v posledních dvou letech české politické reprezentaci nějakým způsobem vyargumentovat Bruselu to, že máme udržitelné veřejné finance, byť to nebyla pravda?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Šlo o tu proceduru při nadměrné deficitu EDP a ono to samozřejmě není vidět, není vidět úplně na první pohled, ale dejme tomu to, že máme neustále zadlužení kolem 30 procent HDP, ačkoli máme soustavné schodky, je de facto umožněno pouze tím, že hrubý domácí produkt rostl nominálně, nominálně vyšší, procentem, než je procento, které tvoří úrokové sazby placené z veřejného dluhu. A teď se ten poměr dramaticky otočil. My zažijeme poprvé po dlouhé době nominální pokles HDP, zatímco sazby, které platíme z veřejného dluhu, spíše rostou a tím jsme se dostali de facto do dluhové pasti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Napadá mě, že 4. ledna byl tady ve Dvaceti minutách analytik Raiffeisenbank Aleš Michl a on říkal, že podle něho Česká republika spěje ke státnímu bankrotu, tedy pokud se nezmění hospodaření státu s veřejnými financemi. To byste podepsala?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Já jsem relativní optimista, já si myslím, že skutečně nějaký prostor roku, dvou máme, ale.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom takhle, abych tomu úplně správně rozuměl, prostor dvou let na to něco udělat, jinak opravdu přijde státní bankrot?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Ten státní bankrot není vázán na určitý, na určité procento dluhu veřejného k hrubému domácímu produktu. Takhle to nechodí. Ten bankrot je vázán de facto na důvěru věřitelů státu půjčovat. A ta důvěra je relativně křehká věc, která, která může dosti dlouho přetrvávat i při velmi vysokém veřejném dluhu, ale například při jeho rychlém zhoršování mohou ti investoři prostě přestat být ochotni ten veřejný dluh financovat tomu příslušnému státu. Čili tady nikdo nemůže říct, kdy ten okamžik nastane, to se nedá předpovědět.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vás, paní ředitelko, nechci tlačit do toho, abyste se tady pro tuto chvíli stala prognostikem a řekla mi přesně datum toho, kdy může nastat státní bankrot České republiky, na druhou stranu sama říkáte, že tím během věcí, které jste popsala, se Česká republika dostala do dluhové pasti, co to konkrétně znamená?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Konkrétně to znamená, že jestliže hrubý domácí produkt poroste v nominálním vyjádření pomaleji, to procento bude pomalejší toho přírůstku, než jaké je procento úrokových sazeb, za které platíme veřejný dluh, tak to znamená, že aniž bychom vygenerovali jakýkoli deficit v běžném roce, přesto se relativní úroveň zadlužení k hrubému domácímu produktu bude zvyšovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a tak buďme konkrétní. Poslední makroekonomická prognóza České národní banky mluví o tom, že růst hrubého domácího produktu v roce 2010 by měl být, pokud se nepletu, 1,7 procenta. To je údaj z konce minulého roku. Tak pokud by opravdu se tentokrát analytici ČNB trefili zcela přesně, tak by v roce 2010 Česko stále zůstávalo v dluhové pasti?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Tady bychom byli přesně na té hranici, to znamená, jestliže bychom měli reálný růst ke 2 procentům, inflaci ke 2 procentům, to znamená, že nominálně by HDP rostlo o nějaká 3,5 až 4 procenta, úrokové sazby ze státního dluhu také mohou být někde kolem 4 procent, tak tady bychom zůstali relativně vlastně na té samé hodnotě jako v roce 2009, plus by se k tomu musel přičíst ten primární deficit, který se v roce 2010 vytvoří.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu vrchní ředitelka České národní banky Eva Zamrazilová. Ještě jeden citát mám pro vás. Ministr financí Eduard Janota říká, že cituji opět přesně: "Nemáme problém jako Řecko, ale není možné odkládat zásadní ekonomické reformy." Vy jste zmínila nějaký dvouletý, jen pro posluchače to ťukání, které slyšíte, je ťukání ruky paní vrchní ředitelky Evy Zamrazilové, děkuji pěkně, že už to nebudete dělat, paní ředitelko, ale vy jste mluvila o jakémsi dvouletém, řekněme prostoru, který je proto, aby se s veřejnými financemi v České republice něco začalo dělat. Co je potřeba udělat v těch 2 letech, abysme se nedostali například ke státnímu bankrotu nebo k něčemu podobnému?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Měli bychom to udělat co nejdříve, měla by se, měla by se nadefinovat reforma penzijního systému, protože demografické prognózy na rozdíl od prognóz ekonomických skutečně vycházejí, a je jasné, že v příštích dekádách nás čeká stárnutí populace, s tím rostoucí výdaje na zdravotnictví, sociální výdaje a samozřejmě penze. Čili to je, myslím, naprosto evidentní, není tady na co čekat a myslím si, že je potřeba se podívat hlouběji do struktury veřejných financí, podívat se, o čem ten strukturální schodek je, snažit se vyškrtat veškeré zbytečné výdaje a nějakým způsobem skutečně té realitě čelit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď prosím to převeďme to úplně lidské řeči, které by rozuměli jen trochu finančně gramotný člověk, abych se vrátil zpátky k tomu tématu. Tak ve chvíli, kdy vidíme, protože se nacházíme v předvolební kampani, tak vidíme téměř den co den nové a nové návrhy jednotlivých politických stran na to, jaká by měla být sazba daně z přidané hodnoty, jaká by měla být sazba daně z příjmu a tak dále a tak dále. To nekomentujme, ale co by tedy mělo být učiněno jako reforma veřejných financí, co to konkrétně je, co by to mělo být?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Tak veřejné finance dostaly poslední, poslední velkou ránu před minulými volbami, kdy byla vlastně napříč politickým spektrem schválena řada, domnívám se, nepříliš efektivních sociálních výdajů, potom ta reforma, která následovala a která byla právě vynucena opět tedy silnou, silnou kritikou stavu našich veřejných financí, tak tato reforma de facto zlikvidovala pouze polovinu těchto výdajů, pokud je mi známo. Takže já si myslím, že předvolebním mortem by mělo být šetřit, šetřit, šetřit všude, kde se dá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená i na výdajové stránce státu.

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Především.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdy ta výdajová stránka, řekněme, její největší část je v sociální oblasti?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Jistě. Nejsem odborník na tuto oblast, neznám, neznám přesně strukturu těchto výdajů, ale myslím si, že skutečně je třeba a ekonomická teorie i praxe všech zemí, které dobře hospodaří, je, je evidentní. Sociální dávky nefungují plošně dobře, sociální dávky fungují skutečně pro, pro ty případy, kdy je to, kdy je to nutné a tam je potřeba je efektivně, efektivně umisťovat a ne je rozdávat tam, kde nejsou ani potřebné, ani nutné a de facto jsou tam k ničemu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak jste, paní ředitelko, došla k tomu, řekněme, dvouletému prostoru na to, kdy je možno s veřejnými financemi něco dělat?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
No, tak tady jste mě chytil za slovo, já jsem říkala jeden, dva, tři roky, nechtěla jsem být konkrétně, konkrétně prognostická. Myslím si, že ten, že ten čas je, čas je asi takový, že se s tím musí začít dělat něco ihned. Konec konců Bezděkova zpráva je stará několik let, myslím si, že tam bylo naprosto jasně popsáno, v jakém stavu jsou ty veřejné finance, co je s nimi dělat, pouze byl tento materiál poněkud odložen stranou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen podotýkám, že paní ředitelka Zamrazilová mluví o té první Bezděkově komisi, která jaksi propočítávala jednotlivé varianty možných nebo možné reformy českého penzijního systému. Je možné, že teď ta druhá Bezděkova komise se dobere k něčemu, co nakonec české politiky bude zajímat opravdu a uvedou to do praxe? Nebo jste v tomto ohledu pesimistka?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Nejhorší by bylo, kdyby si skutečně tu korekci vynutil trh, to znamená, kdyby nám přestali půjčovat. Já jsem optimista v tomto směru, já to opravdu neočekávám, já věřím tomu, že nějakým způsobem ty finance budou zkonsolidovány a protože myslím si, že je na tom už jednoznačně odborný konsensus a postupně by měl být nalezen i konsensus politický, poněvadž o ničem jiném to není.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, vrchní ředitelka České národní banky Eva Zamrazilová je dnes jejich hostem. Pojďme se vrátit k samotné finanční gramotnosti. Víte, co by mě zajímalo? Jestli když jsme se od finanční gramotnosti žáků či studentů českých škol dostali k finanční gramotnosti českých politiků, byl ve své době tehdejší ministra financí Miroslav Kalousek finančně gramotný, když projektoval rozpočet, státní rozpočet na rok 2009 opřený o růst ekonomiky ve výši 4,8 procenta v době, když už v podstatě vrcholila finanční krize a nastupovala hospodářská recese?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Myslím si, že pan ministr Kalousek a celé ministerstvo financí vycházeli z odhadů, které tehdy byly de facto konsensuální. Poněvadž česká ekonomika je vitálně závislá na poptávkové situaci v zahraničí, v zemích hlavních obchodních partnerů především v Německu a ty naše výhledy se zhoršovaly de facto s určitým časovým odstupem dle toho, jak se zhoršoval výhled pro eurozónu, pro Německo, pro naše obchodní partnery. Čili myslím si, že ten rok 2009 byl skutečně rokem mimořádným a nedalo se čekat, že nastane takový propad, protože jsme všichni vycházeli z prognóz, které jsme přebírali ze zahraničí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jedním z témat, které jsou také, řekněme, v kontextu finanční krize hospodářské recese citovány, je společná evropský měna tedy euro. Slovensko v podstatě v době největší probíhajíc krize nakonec euro přijalo, a teď je samotnými Slováky interpretováno jako to, jako velice úspěšný krok. Neudělalo nakonec Česko chybu, že před krizí nebo možná i v průběhu krize euro nakonec nepřijalo?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Nemyslím si to, nemyslím si to, poněvadž základem toho, aby země mohla fungovat v eurozóně dobře, jsou právě konsolidované veřejné finance. Hospodářská politika má dvě hlavní větve měnovou a fiskální. A jestliže jakákoli země opustí svoji vlastní měnovou politiku, vzdá se jí, tak jediný kanál, kterým může potom ovlivňovat ekonomiku té země, zůstává politika fiskální. A jestliže ty veřejné finance nejsou konsolidovány tak, aby ta fiskální politika mohla nějakým způsobem ekonomu stabilizovat v rámci cyklu, tak potom, potom ta země už nemá, ti politici, nikdo už potom nemá vlastně žádný hospodářský nástroj.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ve chvíli, kdy se teď ohledně České republiky mluví o, řekněme, nejbližším přijatelném termínu jako přistoupení k euru v roce 2015, co je potřeba a to je jedno, jestli to je relevantní termín nebo ne v tuto chvíli, co je potřeba do té doby bezesporu udělat zejména teď, když jste tady ve Dvaceti minutách popsala stav českých veřejných financí a stav finanční gramotnosti českých politiků?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Je mi to líto, musím znovu opakovat, že to, aby česká ekonomika mohla fungovat v eurozóně bez problémů, tak prvním hlavním předpokladem je konsolidace veřejných financí tak, aby fiskální politika získala určitý manévrovací prostor, který teď v žádném případě nemá. Fiskální politika musí mít možnost ovlivňovat ekonomiku v rámci hospodářského cyklu, a dokud nebude ta reforma provedena, tak nemá smysl uvažovat o vstupu do eurozóny, nehledě na to, že by tam českou ekonomiku patrně ani nepřijali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to se týká i, řekněme, nastartování či rozjedu penzijní reformy, i to je třeba k tomu, abychom vůbec mohli uvažovat o přistoupení k euru?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
To je přeci základ, protože euro už vlastní měnu opustíme navždy pravděpodobně, čili to je naprostý základ, aby ty veřejné finance byly zkonsolidovány na dlouhý horizont, na několik dekád dopředu, aby prostě tam nebyl, nebyl, samozřejmě nemůžeme asi demograficky mít prognózu na 200 let dopředu, ale můžeme ji mít na 10, 20, 30, 40 let, můžeme zhruba vědět, jaký bude poměr mezi těmi, kteří vydělávají a těmi, kteří nevydělávají. Takže tohle jsou celkem jasné věci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a vzhledem k tomu, že například na zmiňovaném Slovensku byla tím hlavním tahounem právě centrální banka toho celého procesu přistupování k euru, tak, myslím, je relevantní otázka na vás jako vrchní ředitelku České národní banky, jestli ten rok 2015 je korektní termín?

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
Neříkám, že ten termín není nereálný, nicméně myslím, že některé termíny už tady byly a že pokud nějaký termín naše politická reprezentace řekne nahlas, pak by ten termín měl být kredibilní a měli bychom ho pokud možno dodržet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Eva Zamrazilová, vrchní ředitelka České národní banky, byla dnes mým hostem. Paní Zamrazilová, díky za vaše komentáře, hezký večer.

Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka České národní banky:
I vám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na shledanou. Martin Veselovský byl také u mikrofonu Radiožurnálu,přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.