EU je blízko dohodě s Tureckem. Měla by výrazně snížit počty přicházejících uprchlíků
Lídři evropské osmadvacítky uvítali návrh na společný akční plán mezi EU a Tureckem, který by měl pomoci zvládnout masivní migrační krizi. Na summitu také potvrdili záměr směřovat ke vzniku společného systému ochrany hranic se širší pravomocí, než jakou má nynější unijní agentura Frontex. Po skončení diskuze prezidentů a premiérů členských zemí to řekl předseda jednání Donald Tusk.
Agentura bude podle Tuska v příštích měsících přeměněna v „operativnější orgán“. Cílem například je, aby Frontex měl právo z vlastní iniciativy vracet nelegální migranty, kteří nemají v EU nárok na azyl.
Agentura by také měla dostat možnost působit aktivněji při ochraně vnějších hranic unie. „Pokrok směrem ke skutečné ochraně hranic je podle mého názoru velmi významným úspěchem dnešní noci," podotkl Tusk.
Možnosti lepšího zabezpečení shrnul tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
„Práce by měla být rozdělena do dvou částí. První je výrazné navýšení pohraničníků, policistů z jednotlivých členských států ve Frontexu. Druhým krokem, který ale bude trvat několik let, protože budeme muset změnit i smlouvy o fungování EU, tak by měla být evropská pohraniční stráž řízená z jednoho centra.“
Dohoda s Tureckem
Vlna uprchlíků do Evropy by měla být podle evropských lídrů od nadcházejícího jara výrazně slabší díky dohodě s Tureckem. Země by v příštích měsících měla podstatně omezit počet běženců, kteří přes její území po stovkách tisíc odcházejí dál do Evropy.
„Turecko může sehrát absolutně rozhodující úlohu v tom, jak zastaví odliv dalších migrantů směrem na západ,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico.
Členské státy Turecku výměnou za to nabídly v přepočtu 80 miliard korun na zlepšení podmínek víc než dvou milionů běženců přicházejících ze Sýrie.
„Mohlo by to reálně ovlivnit regulaci migrace v jarních měsících,“ odhadl český premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. „Vždycky jsme říkali, že je potřeba pomáhat tam, kde problém vzniká,“ zdůraznil s tím, že pomůže i Česko.
„Naše intenzivní vyjednávání s tureckými představiteli zde, v Ankaře i v New Yorku v posledních několika týdnech směřovaly k jedinému cíli: Omezit migrační vlnu, která přes Turecko míří do EU," dodal Tusk.
Unie chce taky s Tureckem urychlit jednání o členství a o zrušení vízové povinnosti.
Debata o kvótách
Německo se pokusilo do závěrů summitu prosadit odkaz na zavedení trvalých kvót na uprchlíky. Původně přitom evropští státníci o navrhovaném permanentním přerozdělovacím mechanismu jednat neměli.
Podle kancléřky Angely Merkelové účastníci summitu o otázce dlouze debatovali a souhlasili, že se k diskuzi ještě vrátí. Přiznala ale, že na zavedení trvalého přerozdělování uprchlíků stále nepanuje shoda.
Proti zmínění tohoto opatření v závěrech summitu bylo vícero zemí včetně České republiky, která systém kvót na uprchlíky dlouhodobě odmítá.
Do summitu se podle agentury DPA promítl také incident z pomezí Bulharska a Turecka, kde bulharští pohraničníci zastřelili běžence. Údajně byl součástí asi 40členné skupiny migrantů z Afghánistánu. Strážci se je pokoušeli zastavit poté, co překročili hranici.
Bulharský premiér Bojko Borisov vrcholnou schůzku předčasně opustil. Předseda unijních schůzek Donald Tusk k incidentu řekl, že jen potvrzuje důležitost nočního jednání o uprchlické krizi.