Etnomuzikolog Petr Nuska se už dvanáct let věnuje výzkumu hudebnosti Romů na Slovensku

Jeden z  projektů etnomuzikologa Petra Nusky se zaměřuje na romské akordy.

„Romské akordy, neboli Romani chords, je můj poslední projekt, na který jsem dostal grant od Evropské komise. Je to projekt, kterému se budu věnovat v následujících téměř pěti letech. Zabývá se velmi specifickým harmonickým doprovodem, se kterým jsem se seznámil právě na středním Slovensku během mé terénní práce v této lokalitě. Budeme se snažit na ty romské akordy nebo na ten harmonický doprovod podívat z trochu neotřelé stránky. V současné době existuje velmi zajímavý proud, kterému se říká výpočetní muzikologie nebo výpočetní etnomuzikologie a to je to, že člověk použije počítače, aby se podíval na hudbu z trochu jiného pohledu. Takže hudbu nemusíte jenom poslouchat, nemusíte se jenom dívat, ale můžete se na ni dokonce podívat z hlediska nějakých velkých dat a podívat se, jestli tam nezjistíme nějaké věci, které nám dodnes zůstávaly skryté.“

Projekt je unikátní v tom, že je velmi interdisciplinární a dívá se na romské akordy z hlediska průniku tří různých oblastí.

Čtěte také

Hopa lide. Film Petra Nusky s romskými muzikanty

„Ta jedna je právě ta výpočetní, to znamená pohled na hudbu jako na takzvané big date, velká data, která chtějí důkladnější a kvantitativní pohled na ta data. Potom to jsou takzvaná data vizuální, to je takové velké specifikum romské hudebnosti na Slovensku, nebo zejména v tom terénu, kde jsem dělal výzkum. Romští muzikanti a muzikanty totiž vrůstají do té hudební kultury zejména nápodobou. To znamená, že konkrétně v těch akordech bývá velmi typické, že se koukáte někomu na prsty a podle toho se učíte na ten hudební nástroj. Není to tak, že byste se koukali do notových osnov nebo měli nějakého učitele. Je to zkrátka okoukávání. Takže ta vizuální stránka je další velká noha toho výzkumného záměru. A ta poslední noha je něco, v čem jsem kován, a to jsou etnografická data. Tzn. co romští muzikanti o těch akordech říkají, co si o nich myslí, jak je konceptualizují, jak je teoretizují. Takže to jsou tři nohy toho výzkumu.“

Romská hudba je vskutku bohatá na harmonicky zvláštní a štědře používané akordy.

„Ony jsou zajímavé v tom, že jsou jednak velmi krásné, velmi bohaté. Zkrátka ti romští muzikanti, kteří hrají na ty nástroje harmonického doprovodu, jako je třeba kytara nebo akordeon, tak opravdu nešetří, oni nejsou minimalisté, oni tu harmonii takzvaně zahušťují. Tam, kde gadžovi stačí jedno kilo, takříkajíc, jeden akord na čtyři takty, tak Romové jich dají 8, někdy 16, protože proč by hráli jeden akord na jednu kadenci, když tam mohou hrát dva, nebo čtyři, nebo víc. Takže to je zajímavé. Je i zajímavý i intuitivní přístup k těm harmoniím. Jedním z cílů toho projektu o romských akordech je i podívat se, jestli o tom ti muzikanti vůbec stíhají přemýšlet, jestli dokázali tu svoji výuku těch hudebních nástrojů tak internalizovat, že už o tom ani nepřemýšlí a zkrátka je tam nějaký mnohem intuitivnější přístup. Tak to jsou výzkumné otázky. My jsme dělali nějaké pilotní výzkumy, ale vůbec si netroufám říct, co Vám budu o romských akordech říkat za pět let, až se tomu pořádně pověnujeme.“

Videa a zajímavosti o projektu jsou k dispozici na webu romanichords.eu.