Éterické víly, střapatí kluci a tlustí kocouři. Výtvarník Jiří Trnka se narodil před 105 lety
Ještě než se naučil mluvit, už si hrál s loutkami. Maminka a babička Jiřího Trnky si přivydělávaly výrobou hadrových panáčků a dřevěných hraček. A tak ho loutky obklopovaly už od narození. Dnes je to rovných 105 let, co výtvarník Jiří Trnka v rodině plzeňského klempíře přišel na svět.
Pro svět loutek ho pak definitivně získal Josef Skupa. V jeho plzeňském divadle si přivydělával jako výtvarník. A po škole už Jiří Trnka propadl hlavně malířství. Vytvořil nový typ bohatě ilustrovaných knížek pro děti. Jeho obrázky ke Karafiátovým Broučkům, k Hrubínovu Špalíčku pohádek nebo k Werichovu Fimfáru si pamatuje asi každý.
Jiří Trnka natočil sedm kreslených a dvacet loutkových filmů, navrhl tisíce loutek a ilustroval víc než stovku knih. Andersenovy pohádky se díky němu staly nejhezčí knihou 20. století. Obrázky Jiřího Trnky tak ohodnotila sama Andersenova společnost.
Právě kreslené a loutkové filmy se v pojetí Jiřího Trnky hodně změnily. Začal tvořit jinak. I proto mohlo vzniknout největší české studio kresleného filmu – studio Bratři v triku. Spolu s dalšími mladými výtvarníky ho založil v roce 1945. Přes dvacet let v něm působil jako ředitel, scenárista, režisér a výtvarník. Přitáhl k sobě takové tvůrce jako byl Břetislav Pojar, Jiří Brdečka nebo Zdeněk Miler.
Roku 1962 Jiří Trnka napsal a nakreslil Zahradu. V ní pět kluků objevuje tajemnou prostor obývaný zlomyslným tlustým kocourem, kamenným trpaslíkem a dalšími podivuhodnými bytostmi. Knihu, která má charakter moderní autorské pohádky 60. let, později zfilmoval právě jeden z jeho dlouholetých spolupracovníků, Břetislav Pojar.
