Estonsko je na případnou kyberválku připraveno

Za nejbezpečnější opatření považují odborníci odpojit se od počítače úplně
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Za nejbezpečnější opatření považují odborníci odpojit se od počítače úplně

Během posledního válečného konfliktu v Libyi zvažovaly Spojené státy kybernetickou ofenzívu. Nakonec Pentagon od počítačového útoku na Kaddáfího komunikační systémy ustoupil. Potvrdilo se však to, že nasazení kybernetických zbraní bude v budoucnu čím dál reálnější. Své o tom ví také v Estonsku. Tam vznikla první dobrovolná kybernetická armáda na světě.

Kybernetická četa sídlí v jednom z objektů estonské armády. Vítá mě šéf Jaan Priisalu: „Naším hlavním posláním je chránit naši kulturu a náš stát. V roce 2007 čelilo Estonsko největšímu počítačovému útoku v historii. Tehdy jsme si řekli, že se musíme bránit.“

Priisalovu jednotku dnes tvoří zhruba sto lidí. Proč jde pouze o dobrovolníky?

„Hlavním důvodem jsou peníze. Všichni víme, jak jsou počítačoví experti drazí. Naše armáda si nemohla dovolit zaměstnat tolik odborníků najednou. Spoléhali jsme na jejich vlastenecký přístup,“ dostává se mi vysvětlení.

Chránit vojsko a státní infrastrukturu

Jedním z velitelů kybernetického týmu je Uko Valtenberg: „Experti, kteří pro nás pracují, za to nechtějí peníze. Dělají to pro zábavu a taky chtějí pomáhat Estonsku. Jejich zaměstnavatelé je v tom podporují.“

Armáda nadšenců má dvě hlavní zadání. Zaprvé se snaží najít nejlepší počítačovou ochranu pro vojsko a zadruhé pro státní infrastrukturu.

„Vybrali jsme si způsob života založený na internetu. Pomocí počítačů a sítí děláme v Estonsku skoro všechno. Nelíbí se nám, když nám to chce někdo narušit,“ říká šéf jednotky.

Jedním ze stovky dobrovolníků je také Siam Adamson. „Potkáváme se, dělíme se o své zkušenosti a modelujeme nejrůznější hrozby,“ popisuje náplň své práce.

Jedna minuta v elektronickém věku může změnit vše

První kybernetická jednotka na světě se v Tallinnu schází několikrát do měsíce. „Potřebujeme prázdnou místnost, pár židlí, stolů, ale hlavně hodně počítačů. Zkoušíme nové softwarové programy, různé možnosti ochrany před útokem hackerů,“ prozrazuje Priisalu.

„Abyste pochopil, jak se bránit, musíte mít také lidi, kteří budou na vaši počítačovou síť útočit. Takže máme mezi sebou i experty, kteří dokážou prolomit různé ochrany počítačů,“ vysvětluje mi koordinátor.

„Pracujeme s obecně známými útoky počítačových teroristů. Víme, jakým způsobem v minulosti zaútočili na naše banky, ministerstva nebo internetové stránky,“ říká mi velitel Uko Valtenberg.

Šéf týmu dodává konkrétní příklad možného ohrožení: „Pokud někdo zaútočí na elektronická média, tak se lidé nedozvědí, co se děje. Můžou akorát tak počkat na ranní vydání novin, ale to už jim bude k ničemu. Jedna minuta v klasické válce neznamená skoro nic. Ale jedna minuta během elektronického útoku může změnit skoro vše. Následky a škody jsou neporovnatelné.“

Estonci jsou otevření novinkám

Estonsko je dnes modelovým příkladem toho, jak se dá internet využít pro potřeby společnosti. Čím to je, že zrovna Estonci jsou tak moderním národem?

„Estonská společnost velmi rychle akceptuje nejrůznější technické novinky. Rychle se uplatní v praxi,“ nabízí jedno z možných vysvětlení Valtenberg.

Druhé dodává Jaan Priisalu: „Estonci jsou otevření moderním změnám. Velkou roli hraje také to, že jsme malou společností. Není pak problém navzájem propojit jeden a půl miliónu obyvatel třeba pomocí internetu.“


Zvětšit mapu: kybernetická armáda sídlí v Tallinnu