Energetická chudoba trápila už před inflací téměř milion Čechů. Nejohroženější jsou lidé v nájemním bydlení, upozorňuje analytik

Problémy s placením energií má v Česku tolik lidí, že odborníci zavedli termín energetická chudoba. Proč jsou v tomto směru obzvláště zranitelní lidé v nájemním bydlení? Jaké jsou příčiny energetické chudoby? A jak proti ní bojovat? Hostem Vladimíra Kroce byl Jan Klusáček, analytik a hlavní autor studie Energetická chudoba a její řešení z Platformy pro sociální bydlení.

Výsledky studie jste zveřejnili společně s hnutím DUHA, iniciativou Za bydlení a Ostravskou univerzitou. Co vás v ní obzvláště překvapilo? Máte vysvětlení, proč se energetická chudoba týká zejména 46 procent lidí, kteří žijí v nájemním bydlení?

Ano, velká část lidí v energetické chudobě žije právě v nájemním bydlení. Jde téměř o polovinu populace. Je třeba si uvědomit, že zde mluvíme o lidech, kteří se ale v energetické chudobě nacházeli už před zdražováním, při nižších cenách.

Ohledně lidí v nájemním bydlení jsou vysvětlení dvě. Možná leckoho překvapí, že energetická náročnost tohoto bydlení je opravdu vysoká. Nájemní byty jsou v domech, které většinou nejsou zateplené, tudíž v nich je opravdu vysoká spotřeba energie. Druhá věc je, že tito lidé jsou na tom příjmově hůře, takže jim účet za energie v souvislosti s malým příjmem opravdu vezme velkou část. Poté se tedy opravdu jedná o chudobu.

Co rozumíme pojmem energetická chudoba? Jedná se prostě o potíže s placením za energie?

To je jedno z kritérií. My sami jsme si nevymysleli úplně novou definici, ve skutečnosti jsme vyšli z toho, jak chudobu vymezili kolegové z Vysoké školy ekonomické, jejichž metodiku mimochodem certifikovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Daná metodika říká, že základní kritéria jsou tři. Prvním je právě to, když domácnost přiznává, že má dluhy na energiích a problémy s jejich placením. Druhou možností je, když přizná, že si nedokáže dostatečně vytápět byt, nebo si to nemůže dovolit. A třetí, největší skupinou, jsou lidé, kteří ze svých příjmů dávají velmi vysoký podíl na energie.

Čtěte také

Ukázalo se, že zdaleka není novinkou, že energetickou chudobou trpí nemalá část společnosti již delší dobu, už jste to zmínil v prvních větách. Proč tomu tak je?

Jde o jedno z poměrně překvapivých zjištění. Už v době nízkých cen zde byl téměř milion lidí v energetické chudobě. Existují pro to dva základní důvody. Prvním je, že zde máme skupinu obyvatel, která je na tom příjmově velmi špatně. Lidé v nájemním bydlení mají vysoké náklady na bydlení kvůli nájmu a energiím. Výsledkem je pak chudoba. Druhým důvodem je náročnost bydlení, kterou jsme také zkoumali.

Ta samozřejmě zdaleka neplatí jen pro nájemní bydlení, ale pro bydlení všeobecně. Také mě velmi překvapil graf od OECD, která sdružuje nejvyspělejší země. Graf ukazuje energetickou náročnost bydlení nebo spotřebu na vytápění. Česko má v rámci evropských zemí nejhorší výsledek, oproti některým zemím až dvojnásobnou hodnotu toho, kolik energie se za vytápění spotřebuje.

Rozhodně je třeba podporovat příspěvek na bydlení. Téměř všechny domácnosti v energetické chudobě na něj mají nárok.

Jak se dá energetické chudobě předcházet?

Řešení, které nám sice nepomůže teď, ale z dlouhodobého hlediska je zásadní a nezbytné, a mluvím o tom teď s velkou urgencí, je opravdu snižování náročnosti bydlení. Sice zde máme program Nová zelená úsporám i program Light, který dává stoprocentní dotaci, ale daný program má limit 150 tisíc, což znamená například výměnu oken, kdy je ve skutečnosti úspora asi 20 až 30 procent. Problém opravdu neřeší. Je potřeba, abychom měli dotace až do 90 nebo 75 procent podle příjmu.

Čtěte také

My to navrhujeme na skutečně komplexní rekonstrukci, která typicky stojí kolem půl milionu korun. To je jedna oblast. Pak je tam také nájemní bydlení, kde je velká část těch, kteří na tom jsou špatně. Zde se opravdu musí navýšit prostředky a podpora renovací. Obecně nám chybí sociální bydlení. Ze sčítání je přitom vidět, že ve velkých městech je přibližně osm tisíc obecních bytů, které je potřeba zrekonstruovat a které by mohly posloužit přesně těmto lidem.

A pak je samozřejmě otázka příjmů a příspěvku na bydlení, který je nezbytný, protože renovace samozřejmě vždy trvají v horizontu několika let. Rozhodně je potřeba podporovat příspěvek na bydlení. Také proto, že nám vyšlo, že téměř všechny domácnosti v energetické chudobě na něj mají nárok.

Průměrná česká domácnost dávala na konci září podle projektu společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení za bydlení 30 procent svých příjmů. Šlo asi o 10 200 korun, meziročně o 2700 korun měsíčně více. Jak se na zvýšení životních nákladů podílí vyšší ceny energií? Dá se to takto říci?

Samozřejmě se na tom podílí nárůst v případě lidí ve vlastním bydlení, což je v Česku 75 procent. Ale je potřeba si uvědomit, že právě u té nejohroženější populace, což jsou lidé v nájmu, zde máme současně růst nájmů. Za posledních osm let máme růst nájmu v krajských městech o 80 procent, což je skoro dvojnásobek, i když samozřejmě paralelně rostly příjmy.

Jaké výdaje za energie lze považovat za nepřiměřené? A kam u domácností směřuje největší část těchto výdajů? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem. 

autoři: Vladimír Kroc , ula

Související