Emoce nás ovládají, jsme ve vleku dopaminu, říká psychiatr

14. červen 2017
Host Radiožurnálu

Mozek je dokonalý systém. Každý z jeho neuronů funguje jako vysoce výkonný procesor, což je vysvětlení i pro zdánlivě nevysvětlitelné. „Například intuice může být ve skutečnosti velmi složitý výpočet. Mozek totiž analyzuje i data, kterých si vědomě nevšimneme,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.

Na začátek tu máme jednu – pro mnohé špatnou - zprávu. Bez emocí se neobejdeme. Navzdory veškerému technologickému i vědeckému pokroku se totiž stále chováme jako naši pravěcí předkové.

Čtěte také

Nejlepší je odevzdat svou mysl bohu a říci si, že věci jsou, jak mají být, radí psychiatr Honzák

„Naše chování je motivováno snahou dostat se do situací, které jsou příznivé pro náš organismus a které jsou spojené s takzvaným mechanismem odměny,“ vysvětluje psychiatr. „Neustále kontrolujeme své emoce a upravujeme své chování tak, abychom vyhledávali situace, které vyvolávají příjemné emoce.“

Právě v emocích, byť příjemných, se přitom skrývá mnoho nebezpečí. A to z obou stran. Na jednu stranu tak hrozí jejich zploštění, na druhou stranu se může stát, že po dopaminu začneme bažit až nezdravě.

„S dopaminem jsou spojeny i drogy nebo třeba slané, tučné a sladké jídlo,“ varuje Jiří Horáček. „Někteří lidé navíc mají sníženou citlivost vůči dopaminu, proto vyhledávají hraničnější zážitky, aby získali pocit odměny: jsou to třeba gambleři, narkomani, ale také třeba dálkoví běžci.“

Jak vědci vysvětlují regresní terapii a vzpomínání na „minulé životy“? A jak naši mysl ovlivňují halucinogeny?

autoři: Lucie Výborná , als
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

Zprávy z iROZHLAS.cz