Emil Artur Longen poprvé na scénu přivedl Švejka i Lenina

„Zatracené peníze! Čím dál víc nenávidím kapitalismus, který už ubil tolik dobrých lidí, aby pomohl největším blbcům!“ rozčiluje se literární postava, herec Alfred Hauten v románu Herečka, vydaném v roce 1928. Narážkami na „buržoazii“ je knížka prošpikována. Pokud byste ale v jejím autorovi čekali kovaného komunistu, budete zklamáni. Knížku napsal – a postavu Hautena sobě samému přisoudil – jeden z legendárních pražských bohémů, možná renesanční, ale především těžko zvladatelná osobnost, skvělý kumpán na nočních tazích, Emil Artur Longen (1885-1936).

Vlasta Burian ve filmu Přednosta stanice|foto:Profimedia

Je neuvěřitelné, kolika talenty byl obdarován, a co všechno dokázal utopit v alkoholu. Komik, kabaretiér, režisér, dramatik, malíř. Bez Longena by se nikdy nestal Vlasta Burian filmovou hvězdou a „králem komiků“, což bylo označení, které pro něj vymyslel právě Longen. Burianovi napsal i scénáře mimořádně úspěšných filmů C. k. polní maršálek, Funebrák, Anton Špelec ostrostřelec nebo Nezlobte dědečka.

Švejk poprvé na scéně

Ve vlastním divadle s názvem Revoluční scéna Longen poprvé dramatizoval Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka. Longen byl asi jediným člověkem, kterému se podařilo spojit do jednoho souboru ve vlastním kabaretu Bum tehdy nejvýznamnější komiky: Ference Futuristu, Vlastu Buriana, Sašu Rašilova a Emana Fialu. Takové „nahuštění“ hvězd na jednom místě nakonec vedlo po třech měsících k rozpadu souboru; herci spolu nedokázali komunikovat.

Ferenc Futurista-1946|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Už jen perličkou je, že Longen na počátku 20. let uvedl hru Dáma a vrah, ve které se poprvé na českém jevišti objevila postava Vladimíra Iljiče Lenina; lidé tehdy pískali a nakonec prý z představení odcházeli. Longen komunistou rozhodně nebyl; jeho parodie komunistických volebních kampaní, fraška s názvem Doleva vyvolala ostře odmítavé prohlášení KSČ. Longen se hlásil k anarchistům, později k socialistům – a formálně byl členem Strany nezávislých tuláků.

Už zmíněný román Herečka je poučným čtením o tom, jakým životem Longen žil: ze dne na den, v neustálých dluzích, bez stálých příjmů, v mizerných podnájmech, na živobytí si vydělával i tím, že odnášel svoje a manželčiny poslední věci do zastaváren. O jeho povaze ostatně svědčí, že už v šestnácti odešel z domova ke kočovnému divadlu. Jako kabaretní herec pak vystupoval v českých i zahraničních divadlech. Snad klidnější byl jeho život poté, co se stal dramaturgem v Divadla Vlasty Buriana.

O životě Emila Artura Longena a především o jeho významu pro moderní české divadlo bude v pořadu Portréty hovořit divadelní a literární kritik Vladimír Just.