Elon Musk přichází do Německa učit, jak se vyrábějí auta. U Berlína staví Tesla obří továrnu

27. září 2020

Braniborské městečko Grünheide leží jen pár kilometrů jihovýchodně od Berlína. Reportáž německého magazínu Der Spiegel vede až do kanceláře místního starosty. Na zdi tu visí velká pozemková mapa. A to už asi 20 let – tedy od doby, kdy v blízkosti města chtěl svou fabriku vystavět mnichovský výrobce automobilů BMW, než se nakonec rozhodl pro saské Lipsko.

Grünheide je místo pro lidi, kteří hledají ticho a klid. Není ale zvlášť přitažlivé pro mladou generaci a tak jeho populace stárne. Starosta Arne Christiani se každoročně omlouvá místním obyvatelům za to, že do regionu nedokáže přilákat investory, kteří by přinesli kvalitní pracovní místa.

Už nějaký čas ale přes onu starou pozemkovou mapu visí dvě nové, s několika červenými parcelami. U Grünheide totiž staví svou novou továrnu americká automobilka Tesla, která se tu chystá vyrábět elektromobily. A jak Der Spiegel podotýká, domácím výrobcům nezbývá než se pozorně dívat a učit se.

Čtěte také

Ne všichni z plánů kalifornského výrobce mají radost. A tak zatímco si místní starosta plní svůj sen, vyhlídky jiných se rozplývají.

Například Johannes Curth si v Grünheide u jezera uprostřed lesů vybudoval s rodinou domov. Přestěhoval se sem kvůli přírodě a tichu. A teď se bojí, co se z ospalého městečka s ani ne devíti tisíci obyvateli stane poté, co tu začne vyrábět Tesla. Má strach o kvalitu vody i ovzduší.

Podnikatelská superstar

V pozadí plánu na výstavbu německé fabriky Tesly stojí Elon Musk, nekompromisní podnikatel, jehož myšlenky rychle přelétávají z plánů, které má od Kalifornie přes Německo až po Mars. Šéf největšího výrobce elektrických aut současně staví rakety, které mají do vesmíru dopravovat astronauty, a rád by také zbudoval vysokorychlostní transportní systém v podzemí. Říká se mu hyperloop.

Čtěte také

Fanoušci Muska milují, protože si odmítá přiznat jakékoli limity. A je to právě Musk, který teď mění nejenom podobu Grünheide, ale vlastně celého Německa.

Jeho projekt se stává symbolem pro průmyslovou politiku v časech globální klimatické krize. Zatímco německé společnosti mají tendenci naříkat a bránit se, když vláda stanoví příliš ambiciózní klimatické cíle, Tesla spojuje udržitelnou výrobu i rychlost. Úchvatnou rychlost, zdůrazňuje Der Spiegel.

Bývaly přitom doby, kdy si v Německu dělali z Muska legraci. Ještě v roce 2018, kdy měla Tesla potíže se sériovou výrobou svého Modelu 3, koncern Volkswagen zvažoval, že se v Tesle stane strategickým investorem, aby Muska naučil, jak hromadně vyrábět auta. A dnes, dva roky poté, má Tesla na burze pětkrát vyšší hodnotu než Volkswagen.

Čtěte také

Pryč jsou také dny, kdy miliardář žádal politiky o schůzku. Když Musk na začátku září přijel do Německa navštívit staveniště u Berlína, přivítali ho tu jako popovou hvězdu. Politici si na něj okamžitě udělali čas a fanoušci si navzájem sdíleli polohu jeho soukromého tryskáče, aby dokázali odhadnout, kde se Musk objeví příště.

Ještě loni na podzim parcelu v Grünheide pokrývaly vysoké borovice. Od té doby už ale vzrostlé stromy nahradily desítky betonových pilířů. Že zatím nebylo stavbě uděleno povolení, místního šéfa projektu Evana Horetskyho netrápí. Ostatně podobný proces si Tesla prý už prožila při stavbě své gigatovárny v Šanghaji.

„Německá“ značka

Nový závod má vyrůst u Berlína v rekordním čase. První auta by odtud měla vyjíždět už v létě 2021. To vše v Německu, tedy zemi, kde se délka schvalovacích postupů za posledních 10 let téměř zdvojnásobila. Jen v Braniborsku se stavba místního letiště zpozdila o devět let. Zatím to ale podle Der Spiegelu vypadá, že Teslu nezbrzdí ani koronavirová pandemie.

Jako šikovní vyjednavači za projekt se navíc ukázali také politici z braniborské vlády. Od zadání zakázky se pracovní skupina zástupců dotčených úřadů každý týden scházela s představiteli Tesly, aby průběžně diskutovali o pokroku v přípravách továrny, kde se mají vyrábět i baterie.

Čtěte také

Muskovi se dnes mimochodem vyplácí jeho odvážná sázka na výstavbu vlastní sítě dobíjecích stanic na starém kontinentu. Před lety šéfové německých automobilek nevěřili, že by se mohla elektrifikovaná auta stát tak rychle populární. Výrobci jako BMW, Daimler nebo Volkswagen se proto necítili odpovědní za rozvoj potřebné infrastruktury. Nestavěly se ani nabíjecí stanice.

Naposledy Tesla, která už má nyní po Evropě více než 5 300 dobíjecích stojanů, otevřela 12 nových v berlínské čtvrti Schöneberg. Na ceremonii nechyběl ani německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier z vládní CDU.

V projevu plném chvály na Teslu prohlásil, že německému průmyslu mohou investice kalifornské společnosti jen prospět. Jak se ministr nechal doslova slyšet, v Berlíně jsou rádi, že se Tesla stává německou značkou, uzavírá Der Spiegel.

autoři: Matěj Skalický , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.