Elektronický podpis má zjednodušit komunikaci s úřady
Elektronický podpis má v první řadě zjednodušit komunikaci s úřady. To je jeho smysl. Podepsat se elektronicky znamená, podepsat dokument přímo v počítačové podobě a tento podepsaný dokument pak poslat adresátovi. Takto velmi zjednodušeně bychom vysvětlili princip elektronického podpisu. Ale abychom mohli dokument podepsat, musíme si zřídit u příslušné společnosti oprávnění takového užívání.
Jenomže, zřízení elektronického podpisu je nákladné, zdlouhavé a komunikace mezi podepisujícím a stranou, která podpis ověřuje, nevzbuzuje právě důvěru. To si o užití elektronického podpisu v praxi myslí Jakub Hlouška, který pracuje v počítačové firmě. A tento podpis přestal z výše zmíněných důvodů užívat.
Jakub Hlouška: Většinou nejvíce jsem se zarazil na nezkušenosti s elektronickým podpisem z druhé strany. Když odešlete e-mail, tak na druhý straně, tak vám tam vyskočí nejdřív první obrazovka. Když tam poprvé otevřete e-mail podepsaný, že ten e-mail je podepsaný. Jenže většina uživatelů neví, co to znamená? Teď tam navíc ještě je takový tlačítko, pokračovat. Vypadá to v podstatě, jako spam. Je to standardní hláška a nikdo ten e-mail neotevře.
Michaela Vetešková: Výhrady ale patří k minulosti. Namítá odborník na elektronickou komunikaci Vladimír Smejkal. Monopol první certifikační společnosti skončil a elektronický podpis si můžete sjednat také na sedmdesáti třech pobočkách České pošty, kde za tuto službu zaplatíte 190 korun.
Vladimír Smejkal: Elektronický podpis je daleko méně zneužitelný než podpis na papíře. Jsou známy běžně případy padělaného podpisu. Jsou známy případy, kdy někdo se dostaví k notáři s odcizeným občanským průkazem a podepíše se jako někdo jiný. Přitom podpis úředně ověřený u notáře nebo před orgánem veřejné správy považujeme za nejvyšší vrchol bezpečnosti. Se vší vážností říkám, není tomu tak.
Michaela Vetešková: Elektronický podpis není jedna trvalá posloupnost dat, kterou bychom někde jednou provždy dostali. Na základě svého tajného čísla jej utvoříme nový a vždy k tomu novému, konkrétnímu dokumentu tedy podepisujeme. Druhá strana si pak na základě našeho tajného klíče ověří, jestli jsme to skutečně my, kteří ten dokument podepisujeme. A to prostřednictvím veřejného klíče, což je také číslo. I když užíváme pojem elektronický podpis, jde spíše o podpis digitální.
Vladimír Smejkal: Elektronický podpis je vlastně obecný, spíše právní termín, který vlastně definuje jakýkoliv podpis, který má elektronický charakter. To může být i ten, jak jste se zmiňovala, oskenovaný. Ale ten není ten správný. My potom pracujeme s pojmem zaručený elektronický podpis, což je podpis na vyšší úrovni, poskytující vyšší míru bezpečnosti. Ten se potom realizuje v technologii právě, tak zvaného digitálního podpisu a to digitálního podpisu založeného na technologii asymetrické kryptografie.
Michaela Vetešková: V současné době se pořízení elektronického podpisu, který je pro podávání daňových přiznání, evidenčních listů důchodového pojištění a dalších podobných formulářů elektronickou formou nezbytný, podle odborníků příliš nevyplatí. Myslí si to i doktor Jiří Peterka z katedry softwarového inženýrství University Karlovy.
Jiří Peterka: Ten elektronický podpis už je v tom zákoně, jakoby, vydefinován celkem dostatečně, ale co stále zbývá? Jakoby jeho zapasování do ostatní legislativy, protože existuje spousta agend, které trvají na tom, že chtějí mít podání, nějaký doklad nebo dokument v papírové podobě a tam nestačí nějaké obecné konstatování, že elektronický podpis je na úrovni vlastnoručního.
Michaela Vetešková: Problémem je roztříštěnost elektronické komunikace se státní správou. Kdyby elektronický podpis fungoval, jak by měl, ušetříme za poplatky a na úřady nemusíme chodit osobně.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
