Elektromobilita loni dosáhla zlomu. Automatizace práce je souběžná s demografickým vývojem, myslí si šéf Škody

Mladoboleslavská Škoda Auto kvůli koronaviru loni dodala téměř o dvacet procent méně vozů než v roce 2019. Co znamená, že se podle očekávání koncernu Volkswagen česká značka zaměří na boj s levnější konkurencí? A v jakém stavu se nachází automobilový průmysl jako takový? Václav Jabůrek se ptal šéfa Škody Auto Thomase Schäfera.

Jakou roli by v budoucnu měly sehrávat fenomény jako elektromobilita nebo digitalizace?

Domnívám se, že krize nabídla nový pohled na otázku udržitelnosti. Lidé po celém světě začali jinak přemýšlet o tom, jak nakládají s přírodou, koneckonců koronavirus je důsledkem našeho nakládání s přírodou. Myslím si, že nám to pomohlo, více se zaměřujeme na otázku životního prostředí. A myslím si, že elektromobilita v posledním roce dosáhla určitého zlomového bodu a v dalších měsících určitě uvidíme další zrychlení tohoto vývoje. Digitalizace se rozvíjela už dříve, teď během pandemie se ten vývoj ještě urychlil.

Čtěte také

Já sám jsem navštívil továrnu ve Cvikově, kde se vyrábí elektromobily Volkswagenu. Tamní linky jsou mnohem víc automatizované a sází na průmyslové roboty. Jaký dopad to má na personál? Promění se tak zastoupení různých profesí? Stanou se z manuálně pracujících dělníků spíš kontroloři kvality a obsluha automatických systémů?

To se bude samozřejmě vyvíjet. Už dnes máme v závodech v Mladé Boleslavi i v Kvasinách vysokou míru automatizace, to není nic, s čím bychom teprve začínali. Samozřejmě je v oblasti elektromobility vyšší potřeba robotů: součástky jsou často výrazně těžší, zaměstnanců je tudíž nemohou každý den zvedat, to by zdravotně nebylo v pořádku. Nicméně se budou i jednotlivá povolání dále vyvíjet. Se začátkem automobilové dopravy stáli na každém semaforu lidé, kteří měnili barvu na semaforech. Za pár let už tam nebyli, byli naopak lidé, kteří programovali a starali se o údržbu. K tomu samému dochází v našich závodech: budeme mít méně lidí, kteří montují věci dohromady, ale více lidí, kteří budou programovat. V tom smyslu budou jejich úkoly spíše hodnotnější a myslím si, že to není nic špatného. Zejména když se podíváme na demografický vývoj, kdy společnost stárne a máme k dispozici spíše stále méně pracovních sil.

Čtěte také

A závěrem ještě zpátky k českému trhu. Věříte, že i na něm se může postupně prosadit elektromobilita? Nevládne v Česku vůči tomuhle odvětví spíš skepse, anebo se to může brzy změnit?

Ne, já si myslím, že i Česká republika bude součástí tohoto vývoje. Společně s vládou a se všemi dalšími relevantními hráči se na to musíme prostě připravit, tomu se nevyhneme. Trochu sice pokulháváme v evropském srovnání, ale není to nic špatného, společnými silami se rychle můžeme dostat na čelní pozice. Energeticky je na tom Česká republika velice dobře, nevidím důvod, proč být pozadu. Je to pouze otázka priorit: pokud na tom budeme všichni společně pracovat, tak to nebude problém. K tomu ještě přichází evropská Zelená dohoda, díky níž je budoucnost o něco jasnější. Těmto tématům se určitě musíme v příštích týdnech a měsících věnovat, ale věřím v pozitivní vývoj.

Kdy a za jakých podmínek očekává Schäfer „návrat do normálu“? Co říká o novém modelu Škody Enyaq a jak řeší automobilky nedostatek čipů? Poslechněte si celý rozhovor vedený Václavem Jabůrkem.

autoři: Václav Jabůrek , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.