Ekonomka Nerudová: Rusko je na hranici bankrotu. Může se stát druhou KLDR s bídou a hladomorem
Chování Ruska a zejména Vladimira Putina nasvědčuje tomu, že celá invaze na Ukrajinu byla plánována minimálně rok dopředu, soudí ekonomka Danuše Nerudová: „Z toho velmi nízkého zadlužení Ruska a z té naprosto astronomické výšky devizových rezerv je jasně patrné, že ten konflikt připravovali více jak rok. Těch 650 miliard dolarů je tak vysoká částka, že to skutečně nealokujete v devizových rezervách za pár měsíců.“
Slova ekonomky Nerudové potvrzuje další host Souvislostí, reportér serveru Aktuálně.cz Martin Novák: „Putin a jeho okolí je posedlé Ukrajinou. V jejich vidění světa musí být Ukrajina proruská, poslušná Moskvě, nebo nemá právo na existenci. Putin doma vybičoval tu nenávist vůči Ukrajině, vůči takzvaným ukrajinským nacistům. S tím, jaké má ego, bude teď velice obtížné přimět ho k zastavení bojů.“
Bude to takový Putinův Afghánistán. Ale Putin je ochoten jít přes mrtvoly.
Martin Novák
Ani dobytí celého území ale nemusí pro Rusy znamenat konečné vítězství, soudí novinář. „Bude je to stát hodně lidských ztrát a hodně peněz. Bude to trošku takový Putinův Afghánistán. Ale na druhé straně je Putin ochoten jít přes mrtvoly. Rozpoutal něco, čemu je schopen obětovat hodně, včetně ekonomické situace Rusů,“ věří Novák.
Čtěte také
Právě ekonomika přitom nakonec může hrát v konfliktu zásadní roli.
„Už v tuto chvíli Rusko stojí technicky na hranici bankrotu. V neděli odpoledne ratingová agentura Moody’s snížila rating Ruska na druhý nejnižší. Může se stát, že podruhé za pětadvacet let Rusko zbankrotuje. Postupem času z Ruska vznikne druhá KLDR ve smyslu ožebračování, bídy a hladomoru obyvatel,“ předpovídá ekonomka Nerudová.
Němcová: Západ se přecenil
Snahy o ovládnutí Čečenska, kybernetický útok proti Estonsku, válka v Gruzii nebo anexe Krymu. Varování před ruskou agresivní politikou byla celá řada. „Západ nebral zcela vážně ty, kteří měli s Ruskem svoji zkušenost. Přecenil své schopnosti na diplomatickém poli, když věřil, že Rusko dostane do pozic, ve kterých jej chce mít,“ uznává senátorka Miroslava Němcová (ODS).
Západ nebral zcela vážně ty, kteří měli s Ruskem svoji zkušenost. Věřil, že Rusko dostane do pozic, ve kterých jej chce mít.
Miroslava Němcová
Teď ale bude Západ za toto podcenění platit, symbolicky i doslova. „To, jak se nás situace dotkne, je cenou za naši svobodu. Je potřeba říct nahlas, že nás to bude bolet. Jen pro představu – loni touhle dobou byla cena za megawatthodinu 20 euro, v tuto chvíli je 345 euro. Ekonomické dopady se dotknou každého,“ varuje ekonomka Nerudová.
Čtěte také
A připomíná, že Západ má stále ještě možnost v ekonomických sankcích vůči Rusku přitvrdit. Evropská unie by mohla odmítnout dál kupovat ruský plyn a ropu.
V případě okamžitého přerušení dodávek, disponuje Česko zásobou plynu přibližně na čtyři týdny. Za tu dobu bude muset najít k ruským dodávkám adekvátní alternativu, dodává ekonomka.
Naše historie nám dostatečně dobře ukázala, jak jsme platili za to, že jsme svoji svobodu nebránili.
Miroslava Němcová
„Očekávám i nějaká pnutí, která se ve společnosti objeví – budou se ozývat hlasy poukazující na to, že sami máme málo a podobně. Ale věřím, že většinová společnost si uvědomuje, v jaké situaci se nacházíme a čeho je Rusko schopno,“ říká senátorka Němcová a dodává:
„Naše historie nám dostatečně dobře ukázala, jak jsme platili za to, že jsme svoji svobodu nebránili. Vlastně celé 20. století nám ukazuje, jaká hrůza potom na společnost dopadne.“
Zelená transformace
Ukončení odběru ruského plynu aktuálně blokuje především Německo, které je na dodávkách této komodity závislé. Evropa tak dále posílá do Ruska kolem 700 milionů eur denně.
Danuše Nerudová, ekonomka, bývalá rektora Mendelovy univerzity
Jaroslav Bašta, SPD, poslanec, bývalý diplomat
Miroslava Němcová, ODS, senátorka
Martin Novák, novinář, Aktuálně.cz
„Je potřeba si uvědomit, že ty platby za zemní plyn z Ruska jsou přímým financováním války. Jsou to peníze, za které Vladimir Putin nakupuje zbraně a zabíjí s nimi nevinné civilisty. A proto pevně věřím, že ostatní evropští lídři přesvědčí Olafa Scholze o tom, že je skutečně potřeba ten plyn zastavit,“ doufá Nerudová.
Celou situaci přitom vnímá také jako příležitost. „Z mého pohledu musí práce na energetické soběstačnosti akcelerovat. V Německu zřejmě dojde k prodloužení životnosti některých jaderných elektráren, v Česku budeme muset používat uhlí o trochu déle, než jsme si mysleli. Ale budeme muset šlápnout do pedálů v investicích do solární energie, do velkokapacitních úložišť, do rozvoje sítě dobíjecích stanic a podobně,“ věří ekonomka.
Na jedné straně obrana proti válečnému ohrožení, na druhé straně zavádění Zeleného údělu. To se vylučuje.
Jaroslav Bašta
S tím zásadně nesouhlasí bývalý velvyslanec na Ukrajině a poslanec za SPD Jaroslav Bašta:
„Na jedné straně obrana proti válečnému ohrožení, na druhé straně zavádění Zeleného údělu. To se vylučuje. Vždyť kvůli němu stoupla závislost Německa – a tím pádem Evropy – na ruském plynu.“
Poslechněte si celou debatu, ptá se Petr Dudek.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
