Ekonom: Tokio je tragédie. Ale některé hry se v minulosti staly ještě větší černou dírou na peníze
Právě probíhající olympijské hry v Tokiu se kvůli koronavirové pandemii přesunuly o rok. I dnes je provází velmi přísná epidemiologická opatření a hlediště sportovišť zejí prázdnotou. Japonci chtěli pořádáním olympiády znovu potvrdit, že Japonsko patří mezi světové lídry – očekávala se návštěva až 40 milionů turistů a s tím spojené příjmy. Nic z toho se ale nekoná, shrnuje analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Jen samotné posunutí olympijského klání o rok celý podnik prodražilo o bezmála šedesát miliard korun. „Celkově se pořádání her vyšplhalo už na 339 miliard a náklady pravděpodobně ještě porostou,“ předpovídá host Speciálu.
Čtěte také
„Místo aby se pořádání olympijských her zapsalo do japonské historie zlatým písmem, tak to spíš vypadá na národní tragédii, proti které se formují protesty,“ komentuje s odkazem na negativní postoj k pořadatelství mezi samotnými Japonci.
Velká očekávání tak budou podle Křečka následovat velká zklamání. Analytik ale připomíná, že historie olympijských her zná i smutnější scénáře: „Jsou příklady klání, které se sice vydařily a pořádaly se bez nějakých výrazných omezení, ale byly pravděpodobně ještě větší černou dírou na peníze.“
Místo aby se pořádání her zapsalo do japonské historie zlatým písmem, tak to spíš vypadá na národní tragédii.
Štěpán Křeček
Jako příklad uvádí zimní olympiádu z roku 2014 v ruském Soči, kdy se plánované náklady podařilo překročit více než pětkrát a sportovní svátek tak vyšel na 1,1 bilionu korun. Výrazně prodělečné pak byly také letní olympijské hry v Aténách, které se uskutečnily v roce 2004 a přispěly k prohloubení řecké finanční krize.
Při organizaci dalších akcí tohoto typu bychom se proto měli intenzivně zabývat případovými studiemi, nenadhodnocovat očekávané příjmy a následně pečlivě krotit výdaje, radí analytik.
Kratochvílová: Na LA vzpomínám dodnes
Do pocitů sportovců, kterým účast na hrách zhatily pozitivní testy na covid-19 po příletu do Tokia, se dovede vcítit světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová. Ta se totiž na vrcholu kariéry kvůli roztržce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem roku 1984 nemohla zúčastnit olympijských her v Los Angeles.
David Jakš, zpravodaj v Asii, Český rozhlas
František Kolář, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy
Jarmila Kratochvílová, atletka
Štěpán Křeček, analytik BH Securities
„Na devadesát devět procent bych tam ukončila kariéru. Bylo to pro mě náročné a vždycky, když je olympiáda, tak na to vzpomínám. Dovedu se vžít do situace těch, kteří se na olympiádu připravovali a nemohou startovat. Věřím, že už se to nikdy nestane,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
Související
-
Zaráží mě, že nevyžadovali očkování lidí, kteří letěli na hry do Tokia, diví se virolog Grubhoffer
Loňské konání olympijských her muselo být odloženo kvůli pandemii – ta sice stále trvá, za přísných opatření se ale Japonci rozhodli hry zorganizovat.
-
S olympiádou nesouhlasí ani japonský císař, při ceremoniálu řekne nepřímou narážku, píší The Times
Japonský císař Naruhito při pátečním zahajovacím ceremoniálu tokijských olympijských her nechce použít slovo „oslava“, všímá si list The Times.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
