Ekologické centrální vytápění - kotle na slámu v Roštíně

topení

Ekologické centrální vytápění- pokud je levnější než klasické, jsou Češi ochotní do něj investovat. Roštín na Kroměřížsku má pouhých 700 obyvatel, přesto se chlubí něčím, co nikdo jiný v tomto státě nemá. Za 110 milionů, s velkým přispěním dotací a cizích zdrojů, vybudovali obecní kotelnu na slámu. Pro obec vyrábí teplo a ohřívá užitkovou vodu. Je na ni napojeno 85 procent domácností Roštína. Po ročním zkušebním provozu, kdy už bez výjimek vytápěla, kotelnu před několika dny zkolaudovali. Správce kotelny, Stanislav Plachý, objasnil Pavlu Sedláčkovi princip fungování dánské technologie.

Stanislav Plachý: Máme tady nainstalován kotel o výkonu čtyř megawattů, součástí této technologie je také akumulační nádrž a rozvody potrubí. Celá funkce zařízení probíhá tak, že kotel při impulsu poklesu teploty z nádrže se nastartuje a nastává cyklické spalování paliva, kdy sláma je kontinuálně posunována do spalovací komory, kde dochází k odhoření, po navýšené teploty až na 92 stupňů, která je vypínací teplotou, se kotel odstaví. Po celou dobu chodu kotle běží oběhová čerpadla, která rozvádějí tuto vodu po obci. Čerpadla jsou řízena frekvenčním měničem, to je kvůli tomu, abychom šetřili elektrickou energii, na základě snížených, popřípadě zvýšených odběrů na koncových místech.

Pokud bychom měli srovnat cenu tepla. Jak to vychází pro domácnosti?

Stanislav Plachý: Jsme dálkové vytápění, takže srovnáme-li dálkové vytápění teplo vyrobené z plynu v okolních městech a obcích, kde se prodává jeden gigajoule za 320 330 korun, tak u nás je to 250 korun. Průměrná domácnost, je to velmi různé podle velikosti domku a způsobu zateplení, ale průměrná domácnost je to do 15, do 25 tisíc, včetně teplé užitkové vody.

Tato kotelna spotřebuje hodně slámy, dá se spočítat kolik slámy bude ročně potřebovat?

Stanislav Plachý: Loni jsme spotřebovali 1 100 tun slámy a letos jsme si objednali a sklidili 1 200 tun slámy. Je to plocha přibližně 650 hektarů.

A Jaké jsou zkušenosti obyvatel Roštína?

Obyvatelky: Topení máme a jsme velice spokojeni, čekali jsme na to a jsme šťastni, že to máme. Máme topení a jsme velice spokojeni, topívali jsme dřevem a uhlím. Kotel máme v síni, tedy v chodbě, tak vždycky bylo kouře, smradu, takže jsem velice spokojena, je čisto, teplo.

Jste připojeni na zdejší kotelnu?

Obyvatel: Ne, nejsem.

Proč jste se rozhodl, že se nepřipojíte?

Obyvatel: Zdálo se mě, že cenově je zatím výhodnější topení lokální, co je v baráku teď. A zatím se vám to osvědčuje?

Obyvatel: Zatím se mě to osvědčuje.

Prvotní nápad zřídit kotelnu na slámu je starý 8 let. Roštín nebyl plynofikován a tak se rozhodl vyzkoušet dánskou technologii. Ne každý tuto myšlenku zpočátku vítal. Starosta Radoslav Man tehdy reagoval originálně. Objednal 2 autobusy a vyvezl své spoluobčany do Rakouska, aby se na kotel na slámu osobně podívali. Roštíňany tak získal už proto, že připojení na systém bylo velmi levné.

Radoslav Man: Pro občany to byl připojovací poplatek ve výši 15 tisíc korun a samozřejmě vlastní zdroje, které museli investovat do vlastních systémů regulace, úpravy, čerpadla a tak dále.