Edukační programy Muzea romské kultury o stereotypech, holocaustu a kultuře se Romů se těší velkému zájmu škol

Když se ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová ohlíží za tím, co se v muzeu v roce 2025 podařilo, zmiňuje na prvním místě to, co je veřejnosti na první pohled skryto.

„Těch věcí je tedy řada, musím říct. Především musím říct, že se nám daří, že chodí opravdu hodně škol na edukační programy na nejrůznější témata. Velmi oblíbený je program V pasti stereotypů, ale i edukační program o holocaustu Romů a i o romské kultuře a tak dále. Skoro bych řekla, že tady naše kapacity už jsou skoro ne že naplněny, ale přeplněny, že opravdu pokud by se podařilo, že se romské téma podaří dostat do výukových programů škol, tak by pak zájem byl ještě masivnější. Ale to bych pak doufala, že dostaneme podporu buď našeho zřizovatele ministerstva kultury, nebo ministerstva školství. Protože už jsme na vrcholu našich kapacit.“

Muzeum uspořádalo i pěkné a úspěšné výstavy.

„Například zmíním výběrově výstavní projekt Romipen – výtvarná díla Maxima Muchowa propojená s hudebním projevem Veroniky Kačové. Moc krásná díla a část z nich se podařila získat i do našich sbírek, po výstavě jsme provedli akvizici.“

Akvizice, čili získání předmětů do sbírek muzea, to nebyla zdaleka jediná.

„Když jsem u těch akvizic, tak bych i zmínila, že díky podpoře ministerstva kultury se nám teď v závěru roku podaří zakoupit kolekci jedenácti obrazů Rudolfa Dzurka, tedy obrazů ze skleněné drtě, díky podpoře z grantu akvizičního fondu. Jsou to opravdu krásná díla a je mezi nimi například i portrét Mileny Hübschmannové anebo i význačného sociálního vědce a historika Tomáše Haišmana, který byl i velkým odborníkem na dějiny Romů 2. poloviny 20. století. Byl to také přítel řady Romů, stejně jako autora Rudolfa Dzurka, který proto Tomáše Haišmana zpodobnil na svém obraze.“

Pozoruhodnou výstavu Muzea romské kultury je možné navštívit do konce léta příštího roku.

„Na začátku listopadu jsme zahájili výstavu Tady jsme, fotografická díla renomovaných fotografů Karla Cudlína – to zejména jeho fotky ze 70. a 80. let z Prahy-Žižkova – a Jana Mihalička, to jsou mladší fotky. A v tomto případě zejména fotografie ze slovenských vyloučených romských lokalit. A má to takový velký politický apel, protože autor Jan Mihaliček tehdy vyslechl zprávu slovenských představitelů, že se podařilo 52 % romských vyloučených osad napojit na vodu, takže už mají tekoucí vodu. Ale z toho fotograf Jan Mihaliček odvodil, že ve 48 procentech ta voda naopak chybí. Takže on se zaměřil právě na tyto lokality, kde situaci nafotil, ale řešení nenastalo. Ale tímto zdokumentoval situaci, a to je také důležité. Fotky jsou krásné.“

V příštím roce Muzeum romské kultury oslaví 35. výročí od svého založení. Vzniklo 7. dubna 1991 a oslavy tohoto výročí budou propojeny s akcemi k Mezinárodnímu dni Romů.