Dvojité zrcadlo a přemet. Létáme prvky, které nelétá nikdo jiný na světě, vypráví pilot Flying Bulls Rudzinskyj

Co tři dny před startem Aviatické pouti nejvíce řešíte?

Osobně odstupuji od všech organizačních věcí, protože tam létám s Flying Bulls, na což se moc těším, je to vždycky velká radost. Organizační tým má práce nad hlavu, dělá na tom dnem i nocí.

Co pro vás znamená Aviatická pouť?

Čtěte také

Letadlo je parťák na život a na smrt. Jeho pořízením jsem se upsal ďáblu, směje se letecký akrobat Pařízek

Pro mě je to srdeční akce. Už 17 let se podílím na organizaci Aviatické pouti, od roku 2005 tam pravidelně jako pilot vystupuji, od roku 2013 s Flying Bulls. Moje historie propojenosti s Aviatickou poutí je tak silná, že to má nepříjemnou věc, že si to moc neužiju, protože to moc prožívám, chci, aby to dobře dopadlo.

Jak se člověk-civilista dostane k Flying Bulls?

V danou chvíli tam máme tři vojenské piloty, jsem jediný civilista. Takže to vypadá, že pro civilistu to není, ale dřív to tak nebylo. Dostat se k nám není snadné, měl jsem štěstí i trochu drzosti. Musíte mít zkušenosti, co se týká akrobacie, skupinového létání, to je základ. A ještě se nám musíte líbit, abychom s vámi chtěli být, protože spolu trávíme spoustu času.

Když to pro diváky není zajímavé, tak to nezařadíme. Protože je to jenom náročné, ale nikdo to neocení.

Každý máme právo veta, co se týká přijímání nového člena. Musíme se na tom všichni shodnout, protože to je taková další rodina. Nemusíme být nejlepší přátelé, ale musíme se respektovat a být spolu rádi.

Když si člověk vybaví leteckou akrobacii, tak nás napadnou jména jako byl Petr Jirmus, ze současnosti člověk nemůže minout Martina Šonku. Ale to jsou jednotlivci. Když jsem se díval na záběry Flying Bulls, tak to musí být jiný nácvik?

To je úplně jiná disciplína, my si to know-how předáváme. Je to ohromná radost. Skupinová akrobacie je nový rozměr, nedá se to ničím nahradit. Tím, že létáme prvky, které nelétá nikdo jiný na světě, tak to je taková paráda. Je to náročné, dřina, ale za nic bych to nevyměnil.

Jakým způsobem trénujete – synchronizace čtyř strojů, čtyř individualit?

My jsme ti, kdo vymýšlí nové prvky ve skupinové akrobacii. Nejdřív o tom dlouze mluvíme, někdo přijde s nějakým nápadem, většinou se všichni opotí a řeknou: Ty ses zbláznil!

Kluci přišli třeba s nápadem „dvojité zrcadlo“ – jedno zrcadlo kabinami proti sobě, to jsme viděli v Top Gun, nad tím jsou další dvě letadla. A my v této formaci děláme přemet. Dvojité zrcadlo v podstatě nikdo na světě nelétá, natož ještě přemet.

A pak přemýšlíme o tom, co když to nepůjde dobře, co kdo udělá. Nejdřív se to začíná ve dvou, pak ve třech a ve čtyřech, aby každý měl únikovou cestu, abychom zachovali bezpečnost. Takže dělá se to postupně.

Akrobatický pilot letky Flying Bulls, Jan Rudzinskyj|foto:Jan Ptáček, Český rozhlas

U prvků je ještě jedna věc – může to být prvek náročný, ale nemusí být divácky zajímavý. A když to pro diváky není zajímavé, tak to tam nedáme, protože je to jenom náročné, ale nikdo to neocení.

Negativní přetížení

Kolik dalších lidí kromě váš čtyř na světě něco podobného dělá?

Není jich mnoho. Skupin na světě je víc, ale skupiny, které létají s negativním přetížením v podstatě dnes nejsou žádné. Negativní přetížení je, že síly se vás snaží vypáčit z letadla ven, vylézají vám oči z důlků, nafukuje se vám obličej. A ještě k tomu, aby to nebylo nudné, tak pravá je levá, protože máte vztlak na horní straně křídel místo na dolní. A nesmíte o tom přemýšlet, to musí tělo dělat samo, proto je to tak náročné.

Čtěte také

Gripen je na akrobatické kousky nejlepší. Samotu v kokpitu člověk vůbec nevnímá, přiznává pilot Jan Ratz

Jedno z nejsledovanějších videí je váš skupinový přemet kolem jednoho z nejvyšších železničních mostů světa v kaňonu mezi skalami v Černé Hoře…

Původní záměr byl udělat skupinový přemet kolem mostu, čtyři letadla podletí most, udělají přemet, a zase se pod něj vrátí. To byl původní záměr, chtěli jsme to udělat v Čechách, ale tam jsou dráty, tak jsme se sponzorem našli most v Černé Hoře. A přišel nápad, co kdybychom udělali obrácený přemet, z vrchu podletíte most na zádech a zase se vrátíte nahoru.

To má nevýhodu, že když letíte dolů, tak nikam nevidíte, až když jste na zádech, tak teprve vidíte, jestli jste přesně mezi pilíři. Takže Standa jako vedoucí si musel najít v terénu orientační body, podle kterých tlačil dolů, a dole jsme se trefily. To už bylo hodně náročné, myslím, že to nikdo nepřekoná a my už to také podruhé dělat nechceme.

Jak velký u toho byl podpůrný tým?

To byla velká akce, byl tam vrtulník, dronař, bylo tam dalších pět lidí, kteří nám pomáhali, strašně nám pomohl zástupce Red Bullu v Černé Hoře, protože kooperace s úřady, aby to povolily, aby zrovna nejel vlak, to bylo tak složité. Ale povedlo se to, všechno to vyšlo, takže to byl velký zážitek.

Jak často se nové prvky vymýšlí?

Musí přijít nápad, ale bojím se, že jsme trošku vyčerpali možnosti, kam to dál posouvat. Teď jsme za posledních pět let zařadili tři nové prvky, jestli se nám podaří něco zásadně nového, to nevíme, rádi bychom udělali zase nějaký projekt, jako byl přemet kolem toho mostu. Uvidíme, doufám, že se něco povede.

Flying Bulls Aerobatics Team|foto:Iva Kokešová, Český rozhlas

Existuje velká skupina lidí, kterou fascinuje létání. Když chce někdo začít, jak moc je to komplikované?

Je to mnohem snazší, než to vypadá a než si většina lidí představuje. Když začneme u ultralehkého létání, tak potřebujete základní lékařskou prohlídku. A potom začnete v některé letecké škole výcvik, kde hodina letu stojí od dva a půl tisíce do pěti tisíc, což není tak hrozné. A základního výcviku potřebujete 24 hodin, ale většinou počítejte spíš s 30 hodinami. A nemusíte to platit dopředu.

Je to dosažitelné, pokud je to pro mě priorita. Není to tak, že pilot musí být strašně bohatý člověk, je to o tom, že člověk má letadlo proto, že si odepře jiné věci. Lidé, co jsou v aeroklubech, to nejsou žádní milionáři, ale normální lidi, kteří to milují, a letadlo si půjčují za standardní cenu a zaplatí jenom to, co odlétají. Doporučuji to zkusit, protože létání je krásné.

Na co se mohou diváci těšit na Aviatické pouti v Hradci Králové? Poslechněte si celý rozhovor.