Dvě procenta HDP na obranu? Budeme se snažit dostat co nejblíže, ještě je před námi řada akvizic, říká ministr obrany Zůna

Sešel jste se s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Média už od rána předpovídala, že byste měli a mohli jednat o koncepci armády a o blížícím se summitu Severoatlantické aliance. Po jednání jste v SMS sdělil, že koncepce nakonec tématem nebyla. Proč jste se ke koncepci nedostali?

Čtěte také

I výdaje na obranu bude třeba držet přiměřené. Česká dluhová brzda je velmi přísná, upozorňuje Hampl z Národní rozpočtové rady

Protože to nebylo ani tématem jednání. To bylo operativní jednání – docela běžné, pravidelné. Šlo spíše o to, že na straně ministerstva, na mé straně jsem potřeboval další činnosti, některá rozhodnutí, tak jsem byl připraven na jednání a postupně jsme je procházeli. Vlastně všechna do jedné byla schválena, jak jsem potřeboval. Takže to je určitě pozitivní.

Koncepce nebyla tématem a ptáte se na mandát. Ano, projednávali jsme celou sadu otázek, které se týkaly nejenom blížícího se summitu NATO v Ankaře, ale týkaly se také nadcházejícího setkání v rámci NATO na úrovni ministrů obrany, tzv. ministeriády, která nás čeká 18. až 19. června v Bruselu. Toto byl celý soubor otázek, které jsme řešili a které bylo potřeba rozhodnout v rámci postupu přípravy na tyto dvě významné akce.

Měl jste za úkol připravit mandát pro českou delegaci na summit NATO v Ankaře. To jste předložil návrh a plně jste se shodli s panem premiérem? 

Ano, ten návrh byl předložen, pan premiér ho přijal, diskutovali jsme ho…

Můžete prozradit, co v něm je?

Vyčkal bych do rozhodnutí vlády, do jeho oficiálního schválení, které by mělo být, tuším, 22. června na jednání vlády.

Mandát se připravuje bez ohledu na to, kdo v delegaci bude?

Čtěte také

Česko by se mělo začít připravovat na konkrétní hrozby. Dvě procenta HDP na obranu jsou minimum, říká bývalý velvyslanec při NATO

Ano, tam není souvislost, to je věc technická. To znamená, že s čím tam Česká republika bude vystupovat ve svém vystoupení… A víme, jaká jsou hlavní témata nadcházejícího summitu NATO – je to plnění závazků vůči Alianci, je to financování obrany ze strany členských států, je to otázka zbrojního průmyslu, je to otázka Ukrajiny a i geopolitické souvislosti, ve kterých se dneska Aliance jako taková nachází.

Takže je to soubor těchto témat a tak bude koncipován i mandát a naše představení, jakým způsobem Česká republika k naplnění svých závazků a vůbec ve vztahu k Alianci do toho roku 2035 plánuje postupovat.

To znamená, že o obsazení delegace, jestli pojede nebo nepojede pan prezident, jste dnes s panem premiérem vůbec nemluvili?

Ne, to nebylo obsahem jednání.

Dvě procenta HDP na obranu

Minulý týden řekl premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro The Financial Times, že Česko letos nesplní závazek dát na obranu dvě procenta HDP. Před třemi týdny v souvislosti se jmenováním Jakuba Landovského zmocněncem pro plnění závazků směrem k NATO řekl, že se vláda bude snažit závazek splnit. Naznačuje to, že už je definitivně rozhodnuto, nebo vidíte ještě nějakou reálnou šanci, že by letos výdaje byly na úrovni dvou procent HDP? 

Tam se bavíme o výdajích přímo do kapitoly obrany bez toho, že bychom započítávali výdaje na obranu a bezpečnost, které jsou umístěné v jiných resortech, jiných rozpočtech jiných ministerstev. My samozřejmě budeme dělat všechno pro to, abychom se přiblížili, případně dosáhli těch dvou procent, ale… 

Čtěte také

Pavel: Musíme spočítat, za kolik peněz se efektivně ubráníme. Na obranu bychom mohli dávat 3 procenta

Pardon, takže je pořád reálné, že dosáhnete dvou procent?

Budeme snažit dostat se samozřejmě co nejblíže. Samozřejmě v tuto chvíli to nevypadá, ale ještě stále je před námi celá řada měsíců, ve kterých mohou přijít některá rozhodnutí týkající se akvizic, a to by také mohlo posunout to procento tvrdých výdajů na obranu někam dál. Všechno je to v pohybu.

Může v tom hrát roli už zmiňovaný summit Severoatlantické aliance? Když to řeknu jednoduše, pokud tam Donald Trump přijede v náladě, kdy bude hodně kritizovat ty, kteří to neplní, a pokud takový tlak bude i od dalších členských států NATO, může třeba toto přimět vaši vládu, abyste už letos závazek splnili?

Myslím, že není v moci žádné vlády, žádného členského státu NATO, aby v tuto chvíli dokázal v daném fiskálním roce nějakým zásadním způsobem překlopit vývoj státního rozpočtu. Tam se jedná spíš o další roky.

Nezapomeňme na jednu věc. Plánovaných 3,5 procenta výdajů na obranu se má dosáhnout do roku 2035 a všechny členské státy rozkládají dosažení tohoto cíle…

Pardon, ale já se ptám na závazek dvou procent, který už platí v tuto chvíli, a dokonce je i součástí českého právního řádu.

To je to, co říkám, že samozřejmě budeme dělat všechno pro to, abychom se k tomu přibližovali, ale ještě je na cestě několik rozhodnutí. Pokud by dopadla pozitivně, můžeme se k tomu více přiblížit, než je ten prvotní výpočet. 

V jakém stavu je český voják, který se vrátil z mise OSN v Kongu? S jakými rekrutačními cíli bude pracovat nová koncepce armády? Komplikuje zpracovávání koncepčních materiálů nejistota ohledně rozpočtu? A jak silnou pozici má ministr obrany v rámci současného kabinetu? Poslechněte si celý rozhovor.