Duha je meteorologický podvod, neexistuje. Tornádo se v českých podmínkách předpovídat nedá, vysvětluje meteorolog

Přidělaly vám meteorologům aplikace práci, nebo naopak ulehčily život?

Trochu přidělaly práci, protože skoro všechny aplikace vám ukazují počasí tam, kde přesně jste. A problém předpovědi počasí – hlavně srážek a nebezpečných jevů, bouřek apod. – je ten, že se jedná a ještě hodně dlouho jednat bude o plošnou předpověď. 

Jan Pokorný a Petr Zacharov|foto:Katherine Vašíčková, Český rozhlas

To znamená, že nebezpečí silných bouří a krupobití je třeba pro Středočeský kraj. Ale člověk kouká na předpověď přímo na to svoje místo – model to nějak spočítá a vy tam vidíte z toho modelu, že na vašem místě padat kroupy nebo bouřka nebudou. Jste na Kladně a model to předpoví do Kolína.

A v okamžiku, kdy v Kladně budou padat kroupy a v Kolíně ne, tak máte dvě velké chyby, spoustu naštvaných uživatelů aplikace. Ale za mě je to dobrá předpověď, protože ve Středočeském kraji padaly kroupy. Takže tato detailní předpověď nám dost dělá problémy.

Tornádo, nebo hurikán?

Když mluvíme o počasí a o bouřkách, tak při těch z konce minulého týdne se na jihu Čech objevila dvě slabší tornáda, jedno u Netolic na Prachaticku a druhé nedaleko Týna nad Vltavou na Českobudějovicku. Jak vzniká takové tornádo?

Není to vůbec jednoduché. Potřebujeme mít bouři, kupovitý oblak, ale pořádně vysoký, ze kterého pak prší, jsou přeháňky, kroupy, blesky, všechno to zajímavé, nebezpečné počasí. A tento oblak si potřebuje pro slabá tornáda někde najít nějakou rotaci. Na zemi, když vítr proudí různými směry, tře se o různé překážky, všechny tyto změny vyvolávají slabou rotaci. Je to slaboučké, nevidíme to.

Tornádo (ilustrační foto)|foto:Jason Persoff Stormdoctor, ImageSource / Profimedia

Když oblak dokáže pod sebou nashromáždit dost rotace a má síly, aby ji natáhl do sebe, do toho oblaku, a zintenzivnil tu rotaci, tak může vzniknout tornádo.

Slyšíte, že říkám: může, kdyby... Podmínky můžou být stokrát stejné a jednou tornádo spustí, 99krát ne, protože je strašně složitá věc pro oblak tornádo vytvořit. A to mluvím o těch slabých. Pro ty silné je to ještě horší, proto jich tady máme naštěstí málo.

Asi byste souhlasil s tím, že řada lidí si plete tornádo, hurikán, možná tajfun. Jaké jsou rozdíly mezi tornádem a hurikánem?

Zásadní rozdíl je ten, že se jedná o jevy absolutně jiného měřítka. Oba se točí, oba jsou víry, ale hurikán má stovky kilometrů, až tisíc, vydrží několik dní. Kdežto nejširší zaznamenané tornádo mělo čtyři kilometry. Tornádo je vytvářené bouřkovým oblakem, kdežto hurikán je desítky, stovky těch oblaků vedle sebe zatočených do víru. Takže to je diametrálně jiný jev. Taky na kraji hurikánu můžou některé ty oblaky vytvořit tornádo.

To znamená, že tornádo nemá to, co má hurikán, tedy oko?

Vlastně ne. Řeší se, co je uprostřed tornáda. Ale vzhledem k tomu, že nad tornádem je oblak, tak tam určitě bude tma, určitě tam bude strašný řev, protože ta rychlost větru je, jako když jede vlak. Budou tam lítat asi nějaké trosky, takže tam rozhodně nebude tak hezké počasí jako v oku hurikánu.

Iluze duhy

Vy hodně času věnujete popularizaci meteorologie, a to právě hlavně silných bouří a tornád, ale i méně nebezpečných jevů, jako například duhy. Duze se říká „méně nebezpečný jev“?

Duha není nebezpečná, je krásná. Souvisí právě s tím, že oblak, který může být nebezpečný, umí být taky krásný. Fantastické je na tom to, že ten bouřkový oblak – nebo za nás bouře – nabývá neskutečných tvarů, je pokaždé jiný. Existuje spousta lovců bouří, kteří mají neuvěřitelně krásné fotky tohoto oblaku. Mezi ně patří i jevy, jako je duha, protože když už jim ta bouře utíká, svítí na ni sluníčko, tak můžou vidět duhu.

Čtěte také

Byl bych blázen, kdybych se nebál. Člověk musí mít respekt k přírodě, říká lovec bouří

Pro mě je zároveň úžasné, že duhu sice každý zná, každý ji viděl, ale má v sobě spoustu jednak zajímavostí z fyziky, jednak spoustu skrytých vlastností, o kterých lidé moc nevědí. Třeba jenom to, že vlastně duha je iluze a neexistuje. Že je to meteorologický podvod.

Jak to, že neexistuje, když ji vidím?

Protože ji máme ve svých očích, ale není na té oblačnosti. Nikde na tom dešti duha není. Kapičky deště mi posílají spoustu barev a až v očích se vám to poskládá do té duhy. Takže máte svoji vlastní duhu ve svých vlastních očích, ale nikde na obloze není.

Když přijdu na metr k té duze, tak co uvidím? Nic?

Uvidíte kapičky deště, ale na metr k duze nemůžete přijít, na konec duhy. Protože tam ta duha prostě není. Je to iluze. (směje se)

Předpověď bouří

Jak se dají bouře a s nimi spojené třeba nebezpečné jevy předpovídat?

Jedním slovem: blbě. Chce to spoustu znalostí a nelpět na tom, že to chcete pro jeden bod. Bavili jsme se o tom, že je to plošná předpověď. Jednu z nejlepších předpovědí v Evropě dělají dva sympatičtí mladí muži, kteří mají spoustu zkušeností a dělají to jako plochu. Nakreslí přes Evropu spoustu různých klikyháků a ukazují na den dopředu, kde jsou podmínky pro vznik silných bouří.

Neznamená to, že vzniknou všude. Ale když to pak vyhodnocujete, vidíte, že ty nebezpečné projevy jako kroupy, silný vítr, blesky, tornáda vznikají uvnitř těch ploch, které označili, ale neznamená to, že všude.

Jestli si vybavíte silné tornádo z roku 2021 na Moravě, tak ČHMÚ byl trošku kritizovaný, že to předpověděli špatně. Za mě ta předpověď byla skvělá, protože věděli, že na Moravě je nebezpečí silných bouří. A ony tam byly.

Bouře se narodí v Rakousku a přejde někudy Českou republiku. Ale oni nevědí, jestli to přejde přes Hodonín nebo přes Brno. To se předem předpovědět nedá. Je to plošná předpověď. Ale validní bylo varovat celou Moravu před nebezpečím silných bouří. A ony tam skutečně byly. Takže za mě úžasná předpověď.

Tornádo se v českých podmínkách předpovídat nedá, protože je to jev, který se stane strašně výjimečně.

Na druhou stranu meteorologové byli ceněni za to, jak upozornili na blížící se povodně před dvěma lety.

Tam jde o úplně jiný jev, je to velkoprostorový jev, který meteorologové umí daleko lépe předpovídat. Ale stejně ten předstih byl úžasný a zásah meteorologů byl za mě skvělý.

Jak se dá na Veletrhu vědy demonstrovat vznik tornáda? V čem je meteorologická stanice na Milešovce unikátní v celé Evropě? A jak meteorologové předpovídají stav vozovek? Poslechněte si celý rozhovor.