Druhá část archivu Milana Kundery dorazila do Brna. Chceme navázat na jeho myšlenkové dědictví, říká ředitel Moravské zemské knihovny Kubíček

Jaké cennosti obsahuje literární odkaz, který získala Moravská zemská knihovna v Brně? Proč se jí manželé Kunderovi rozhodli věnovat dar v podobě archivu světově proslulého literáta? A jakému účelu bude sloužit nová Knihovna Milana Kundery? Tomáše Kubíčka, bohemisty, literárního historika a ředitele Moravské zemské knihovny, se ptal Vladimír Kroc.

Dodávka s druhou částí archivu Milana Kundery v pořádku dorazila z Paříže do Brna ve tři hodiny ráno. Co všechno jste přivezli?

Přivezli jsme druhou část daru, který se Milan a Věra Kunderovi rozhodli věnovat Moravské zemské knihovně. Znamená to především knižní fond, který zahrnuje autorské výtisky, které Milanu Kunderovi posílali nakladatelé z celého světa jako součást smlouvy, kterou podepisuje každý autor s nakladatelem. Je to de facto padesát let Kunderova tvůrčího života nashromážděných v jednom velkém fondu, kde najdeme knihy z celého světa ve 47 jazycích.

Mluví se přímo o literárním pokladu. První část jste přivezli v červnu, jaké vzácnosti se v Kunderově odkazu najdou?

Těžko říci, co vypíchnout. V první části byla například korespondence s Federicem Fellinim, s Louisem Aragonem, s celou řadou jeho francouzských a nejen francouzských přátel… Jsou tam i fotografie, které nám ukazují intelektuální svět Evropy 70., 80. a vlastně ještě i 90. let.

Čtěte také

Je tam obrovský konvolut literárních ocenění, která Kundera získával v podstatě od 70. let v zahraničí, včetně Řádu francouzské legie nebo slavné Jeruzalémské ceny, kde tenkrát přednesl jeden z asi nejpozoruhodnějších proslovů, který zazněl v tomto kontextu, tedy proslov Román a Evropa, od kterého se začíná odvíjet Kunderovo přemýšlení o dědictví evropského románu. Je toho skutečně obrovské množství a těžko říci, co má větší hodnotu.

Zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha citoval na twitteru Věru Kunderovou: „Smutek, hluboké dno. Dva životy končí, knihy se vracejí do Brna. Klid, že se vracejí právě do Brna, do Milanova rodného města, kde budou všichni pohromadě – tatínek, maminka a Milan.” Jak těžké muselo být to loučení?

Ve chvíli, kdy se loučíte s částí svého života, je to vždy těžké. Bylo to těžké i radostné současně. Když jsme s Věrou procházeli materiály, otevřeli jsme například dopis Louise Aragona, četli jsme si ho a pak jsme si půl hodiny o tomto dopise povídali. A bylo vidět to velké pohnutí, které Věra v sobě má, když na tu dobu vzpomíná. Zrovna toto jsou dopisy, které psal Aragon Milanu Kunderovi v době, kdy přichází do Francie.

Aragon mu velmi pomohl pro to, aby vstoupil na francouzský knižní trh. Také napsal předmluvu ke Kunderově prvnímu vydání románu Žert a tím mu otevřel cestu do francouzského teritoria. To všechno jsme si vykládali, takže se tam mísila radost se vzpomínkami a se smutkem, že ta vzpomínka už je dávná a něco v tom okamžiku, když to máme před sebou, odchází.

Jakou podobu bude mít Knihovna Milana Kundery v Brně a jakým účelům má sloužit?

Máme k dispozici zpracovaný architektonický návrh Martina Hrdiny, na jehož základě jsme vypsali výběrové řízení na zhotovitele. To se nám bohužel trošku zkomplikovalo, protože dodávky se dneska prodlužují, takže původní představa, že bude otevřeno ještě letos, selhala. Ale doufejme, že se všechno podaří tak, aby v lednu a únoru byl už prostor k dispozici.

V tu chvíli vznikne fyzický prostor, ve kterém bude uložena knižní část Kunderova daru, takže každý návštěvník Moravské zemské knihovny bude moci vstoupit, číst si a prohlížet nejen Kunderovy knihy, ale jsou tam vlastně i knihy, které Kundera opatřil doslovem, jako například velká monografie Francise Bacona, nádherné vydání Gargantuy a Pantagruela v nakladatelství Oxford atd. Zvláštní část sbírky budou tvořit knihy, na které se Kundera v nějaké podobě ve svých esejích nebo románech odvolává, takže je možné vstoupit do hájemství Kunderova díla, kde je nejen dílo, ale i inspirace, které Kunderovo dílo ovlivnily. Toto je fyzická část knihovny, ale ještě tam bude i část myšlenková.

Čtěte také

Knihovna je uzpůsobena tak, aby mohla sehrát roli kulturního prostoru, ve kterém se lidé budou potkávat, diskutovat a debatovat. Naším záměrem je oslovovat pravidelně, i když tedy ne příliš často, protože by to měl být vždy svátek, výrazné evropské intelektuály a zvát je, aby přemýšleli v souřadnicích Kunderova myšlení. Tedy ne jej papouškovat, ale rozvíjet myšlenky, které se týkají buď vývoje evropského nebo světového románu nebo vůbec projektu Evropy či střední Evropy, což je jeho slavný esej ze 70. a 80. let. Budeme chtít navazovat na myšlenkové dědictví Milana Kundery.

Jak a kdy vznikl nápad zřídit v Brně Knihovnu Milana Kundery? Proč jste se rozhodli o stěhování archivu ještě za autorova života?

S Milanem a Věrou jsme si povídali asi před čtyřmi, pěti lety. Při tom povídání jsem říkal: „Milane, ty budeš mít narozeniny. Co kdybychom udělali takovou pěknou výstavu, a ukážeme Čechům, jak je nemáš rád?“ A on se smál a říkal: „ Pojďme do toho, vezmi si můj archiv, moji knihovnu a udělej, co potřebuješ.“ Trvalo asi rok, než jsme připravili koncept a výstava se potom konala v roce 2019.

Když jsme to dávali dohromady, tak nevím, jestli byl první Milan nebo Věra, která říkala, jestli bychom si knihovnu nakonec nechtěli vzít do Brna. Tenkrát jsem trošku ironicky, nebo spíše vyzývavě, řekl: „No, když mi k tomu dáte i ten archiv, tak se o to postarám.“ Oni se zasmáli a řekli, že je to moje. A tímto způsobem se podařilo domluvit, že archiv a knihovna Milana Kundery najdou svůj nový život v Moravské zemské knihovně.

Kde se vzala pověst, že Milan Kundera na Česko zanevřel? A v čem je dar manželů Kunderových symbolický? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem. 

autoři: Vladimír Kroc , ula
Spustit audio

Související