Drony se vyvíjejí mílovými kroky, tvrdí expert Jakub Polenský. Jak můžou pomáhat zemědělcům?

Jak se dá hospodařit ze vzduchu?

Ze vzduchu můžeme využívat drony v zemědělství, samozřejmě v kombinaci s konvenční metodou. A to počínaje těmi nejmenšími drony, říkáme jim scoutové, kdy si agronom nebo zemědělec může vzít dron s běžnou optickou kamerou, vzlétne si a má okamžitý náhled nad terénem, nad svým pozemkem…

Protože ty oči fungují daleko lépe než lidské?

Čtěte také

Snažíme se žít v souladu s přírodou, říká majitelka ekologické farmy. Jak se na Šumavě daří agroturistice?

Přesně tak. Ze sto metrů je výrazně větší rozhled do krajiny a na porost, kde se co děje, kde je třeba nějaká škoda a podobně. Pak máme speciální drony, které jsou krapet větší, ale ne zatím tak obří. A ty mají senzory, multispektrální termální kamery, které vidí detaily, co běžné oko nevidí. A pak máme největší, aplikační drony, které mají nosnost sto kilogramů a dokážou nést nebo aplikovat postřik, případně rozmetadlo, kdy můžeme sít mezi plodiny.

Zdaleka tedy nejde jenom o pozorování, ale bezpilotní prostředky se dají využívat i k setí nebo postřikům, jak jste řekl. Jak je takový potenciál u nás využívaný?

Technologie se čím dál více rozšiřuje. Momentálně jsme limitovaní legislativou, kdy letecká aplikace dronem je braná na stejné úrovni, když to řeknu lidově, se čmelákem, tím žlutým letadýlkem. Ale jak se drony rozšiřují, tak i legislativa si je toho vědomá a postupují různé kroky. I v rámci univerzity jsme zapojeni do projektu, který má nastavit metodiku pro běžnou zemědělskou praxi.

Příprava na jeden semestr

Jak dlouho trvá, než si člověk osvojí bravurní pilotáž dronů?

Když učíme studenty, tak v rámci jednoho semestru je dokážeme perfektně připravit jak na samotné pilotování, tak na to zásadní – kvalitní získání a zpracování dat. Děláme i kurzy pro veřejnost, pro zemědělce. Kurz trvá tři dny, během něhož se seznámí se všemi druhy dronů až po ty největší a udělají si zkoušky A1 a A3.

Jak velký je o kurzy zájem?

Děláme jenom jeden na podzim, jeden na jaře. Je to ve spolupráci s Agrární komorou Jihočeského kraje a během pár dní je naplněný.

Takže dronů, které se aktivně využívají v zemědělství, rychle přibývá?

Chodí tam zájemci, kteří o tom uvažují, aby si udělali náhled na využívání dronů. Protože to není jenom o dronu, je to o softwaru, zpracování dat, o výpočetní technice… A je to tak 50 na 50, kdy odcházejí s tím, že je to pro ně zajímavé téma. Někteří se toho ale zaleknou a řeknou, že to je pro ně moc složité.

Jak se tyto technologie vyvíjejí? Jak rychle jdou dopředu?

Čtěte také

Potřebujeme odborníky, kteří rozumí zemědělství v globálním kontextu, upozorňuje děkan ČZU

Na univerzitě jsme s drony začínali v roce 2015, kdy jsme spájeli první dron, který měl velice krátkou letovou dobu. To je jedenáct let zpátky. A teď tady máme na stole velký ovladač s dronem, který má letovou dobu 40 minut, dosah prakticky neomezený podle toho, na co je provozován, výborné senzory, termální kameru, zoomovací kameru… Třeba u automobilů je vývoj přes sto let, tady to jde mílovými kroky kupředu během pár měsíců.

Piloti vrtulníků musejí pravidelně létat a udržovat se tak v kondici. Je to podobné u vás?

My tuto povinnost z legislativy nemáme, ale určitě je dobré pravidelně létat a o stroj a baterie se pravidelně starat, aby se nepokazily. Je to citlivé zařízení, takže když se nebude využívat, může degradovat.

Zároveň si udržujete rutinu, abyste si byl jistý při pilotáži...

Přesně tak. Při živém létání využíváme dvou kniplů na ovladači a musíme se soustředit na to, abychom dron neodvedli někam jinam. Ale kdyby se to stalo, tak u současných moderních strojů můžeme zmáčknout tlačítko a dron se nám vrátí. I když ztratí signál nebo dochází baterie, tak přiletí zpátky, odkud vzletěl.

Jak citlivé jsou přístroje na povětrnostní podmínky?

Zvládnou i silnější vítr. Máme drony, které dokážou létat i za deště. Zase se to posunulo, technika už dokáže fungovat i v náročných podmínkách.

Kolik strojů jste ztratil?

Neztratili jsme ani jeden. V začátcích, asi v roce 2016, se jeden dron rozhodl, že je v Austrálii, otočil se vzhůru nohama a v plné rychlosti nám to vzal do louky.

Zjistilo se, proč se to stalo?

Chyba kompasu.

Jak těžké je získat oprávnění pro pilotování dronu? Nakolik jsou platná pravidla dodržována? Jaké studijní programy nabízí katedra techniky a kybernetiky? A jaká je perspektiva využití dronů v zemědělství? Poslechněte si celý rozhovor ze Země živitelky.