Dřív zahrady a louky, dnes jezero plné ryb. Krajina u Irpině, která zastavila invazi, dnes slouží rekreaci

Na břehu jezera mezi usychajícími stromy a keři stojí Anatolij a hlídá čtyři pruty. Měl by mít maximálně dva, ale mávne rukou. „Tady to stejně nikoho moc nezajímá,“ usmívá se čtyřicátník, který bydlí v nedaleké Buči. Prý měl noční, ale nechce říct, kde pracuje. „Hráz vyhodila do vzduchu ukrajinská armáda hned 26. února 2022, aby Rusové neprošli na Kyjev. A neprošli. To byl velmi dobrý nápad,“ vzpomíná.

Podle některých místních i vojáků se o možnosti zaplavit údolí Irpině uvažovalo už po roce 2014, kdy Ukrajina začala vážněji připravovat obranu proti Rusku. Veřejně dostupné zdroje to ale nepotvrzují a většina expertů mluví spíš o rychlém rozhodnutí z prvních dnů invaze.

Jezero plné ryb

Anatolij kroutí hlavou. Zato ví, že úrodná půda pomohla zarybnění jezera. „Ryby sem přišly z Kyjevského moře.“ Rybář má na mysli obrovskou přehradu na Dněpru nad Kyjevem, která zásobuje hlavní město vodou a na kterou také Rusové útočí. „Proto je tu dneska spousta ryb – štiky, kapři i karasi, kteří mají i šest kilogramů.“

Čtěte také

iROZHLAS

Bahno z Kachovky i sedimenty z Dněpru. Češi na Ukrajině odebírají vzorky a zjišťují ekologické škody

O tak velkém úlovku se Anatolijovi může dneska jen zdát. Otevírá víko plastového kýble, ve kterém se mrskají tři karasi, každý tak kolem půl kilogramu. „Dřív tu bylo pole, pastviny, řeka měla na šířku tak třicet metrů,“ ukazuje do dálky, kde před čtyřmi lety tekla říčka Irpiň.

„Pod vodou zůstaly zahrady, cestičky a voda vystoupala až k domům. Žádný ale pod hladinou neskončil,“ vzpomíná na události bezprostředně po ruské invazi. Tehdy tu ale nebyl. Evakuoval svoji ženu a dvě děti z Buči do bezpečnějšího týlu.

V blízkosti břehů stojí vzrostlé duby, ale usychají, vody mají příliš. Trochu to připomíná Nové mlýny na jižní Moravě, i když tady chybí pláže a restaurace. Ani na loďkách se tu nejezdí. Zato přímo v Demydivu u silnice, která rozděluje jezero na dvě poloviny, stojí rybářský obchod. Uvnitř sedí mladá žena, která rovnou přiznává, že rybaření nerozumí. Na to má šéfa. Ten tu sice není, ale po ránu přišel nakupovat penzista Viktor.

Nová vodní plocha přilákala rybáře. Ryby tu mají prý i šest kilo|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Válka změnila i krajinu

„Celá oblast se postupně proměňuje v místo, kam lidé přijíždějí trávit volný čas. Tady je rybářů málo, ale na druhé straně o víkendu nezaparkujete. Já chytám pro zábavu, něco si ale občas nechám. Kolem břehů jsou keře, nedá se chytat na přívlač, ale v těch keřích sedí macatí karasi,“ říká spokojeně a hledá v regálech ten správný splávek.

„Voda je tu čistá, ryba dobrá, ale lidi tu nechávají odpadky, tak je tu s kamarády sbíráme a odvážíme pryč,“ dodává.

Takových Viktorů by tu bylo potřeba podstatně víc, protože plastové láhve a odpadky lemují břeh pod silnicí v odpudivém množství. O jezero se nikdo nestará. Pozemky pod ním jsou zčásti státní, hodně zaplavené půdy má ale své majitele.

„Co s tím bude dál, nikdo neví. Myslím, že hráz znovu postaví, protože reguluje vodu. Ale možná to nechají tak, jak to je. Válka změnila všechno, i tuhle krajinu,“ dodává penzista Viktor, který sloužil v armádě v roce 2014.