Dřív Maory málem asimilovali. Dnes má jejich řeka práva jako člověk, říká filmař Michael Havas

„Ještě když jsem chodil do školy, nebylo na Novém Zélandu in být Maorem,” vzpomíná dnes Michael Havas. „Dokonce existoval utajený program, jak maorskou rasu asimilovat a vygumovat!”

To byla 60. léta. V dalším desetiletí už se vše pomalu začalo měnit. „ V 70. letech začala renesance spojená s celosvětovým hnutím Black Power. Začaly se zkoumat křivdy, které se zrodily po roce 1840, a podobně,” vzpomíná filmař.

Dnes se novozélandští politici a byznysmeni na důležitých schůzkách pokoušejí mluvit maorsky. „15. března letošního dokonce novozélandská vláda prohlásila řeku Whanganui za lidskou entitu,” upozorňuje.

Maorové za práva řeky Whanganui bojovali už 140 let. Lidská řeka, pramenící ve vulkanických horách na severu země, se vlní napříč ostrovem celých 290 kilometrů a ústí až do moře. Od nepaměti je spjatá s původními obyvateli, které s ní pojí silné duchovní pouto.

„Kdokoliv této řece ublíží, ze zákona tím ublíží Maorům, kteří na řece žijí. Maorská kultura tak úspěšně infiltrovala realistické britské myšlení,” shrnuje Michael Havas.

Na celý rozhovor se kdykoliv podívejte kliknutím na video přímo v tomto článku.