Dramatický zápas, který člověk otočí, vždycky pomůže ve zbytku turnaje, říká Nosková po postupu

Moc gratuluji. Povězte nám, jak se vám povedlo udělat první set?

Ani nevím, upřímně. Bylo to samozřejmě těžké. Katie hrála dobře. Vím, že přijela z turnaje, kde se jí dost dařilo, takže to asi také hrálo svoji roli. Také, že nám změnili kurt na poslední chvíli. Už se mi to párkrát stalo, nikdy to není úplně nejkomfortnější pro mě.

Už jsem jakoby nastavená mentálně na něco úplně jiného a potom se to změní. Kurt se střechou nebo bez střechy je také úplně jiný, takže tam těch věcí bylo hodně.

První zápas sám o sobě je vždycky těžký, takže i kdyby tam nebylo tolik změn, tak myslím, že by to dopadlo podobně. Pro mě bylo hlavní pořád hrát a nevzdat zápas. Druhý set už byl víceméně o tom, abych pokračovala.

Druhý set už odpovídal víceméně odhadu, jaký jsme čekali. Ale v prvním, kdy jste si reálně začala, nebo možná jste si to říkala i od začátku, ale kdy jste si začala věřit, že to půjde a že se set a série třeba ne úplně povedených momentů nějakým způsobem prolomí. Bylo to tam pořád?

Bylo to tam pořád. Ani nedokážu říct, že by tam byl nějaký moment, kdy bych začala přemýšlet jinak. Věděla jsem, že to bude těžký a přijela jsem s tím.

Samozřejmě úplně jsem nečekala takový začátek a že budu mít 2:5 a bez dvou servisů. Nebylo to komfortní, ale musela jsem hrát dál a nějak přežít hlavně svůj servis.

Celkově americké betony by vaší hře měly svědčit. V druhém setu jsme to viděli. Pomůže tato věc třeba do dalších kol, že hrajete s vědomím, kdy přestože se úplně nedaří, tak jste schopna zápasy dohrávat?

Zápasy, kde je trochu drama, a v tomhle bylo více než trochu, a člověk potom zápas otočí a najde svoji hru a gemy jdou, tak do dalších zápasů to hlavně na začátku turnaje vždycky trošku pomůže.

Doufám, že další zápas nebude takhle těžký a vypjatý pro mě. Mám den na nějaký trénink a trošku si zase zvyknout na podmínky ještě trošku víc.

Jaké to je hrát první Grand Slam potom, co jste sama grand slamová vítězka? Těžko se to asi s ničím srovnává, ale je něco jinak?

Já si to asi nechci připustit, že je něco jinak. Tím pádem se moc nezmění. Myslím, že okolní jevy, ať mediální pozornost nebo více věcí, co musím dělat mimo kurt, tak jich samozřejmě přibylo.

Je to ale taková aktivita, kterou nějak proplouvám a neberu si ji moc k tělu. Hlavně je pro mě důležité, abych se furt chovala nebo přemýšlela stejně jako předtím.