Doživotní dříči. Poslouchejte seriál o lidech, kteří stále pracují vyššímu věku navzdory
Se studenty vyráží do terénu, provádí výzkumy a k relaxaci si vezme kosu. „Nemusím chodit do fitka,“ směje se 73letý profesor
V dalším díle seriálu se podíváme do Týnce nad Sázavou za profesorem Luďkem Šefrnou. V 73 letech stále vyučuje na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Zabývá se zkoumáním půd, tedy pedogeografií a biogeografií. Své obzory si rád rozšiřuje i na expedicích v Latinské Americe, v Peru a Chile, kde prožil 14 měsíců.
Ve školním roce nejraději Luděk Šefrna vyráží se studenty do terénu, nenudí se ale ani o prázdninách. Zkoumá vlastní zahradu, kterou proměnil v experimentální pracoviště. A taky pročítá práce studentů.
Zahrada jako výzkumná plocha
„Jsem rád, že tam mám částečný úvazek a že jim ještě můžu trochu pomoct. Jsem spíš na tu klasiku, kdy se jede do terénu, něco se popíše, seberou se data, pak se zpracovávají,“ vypráví Luděk Šefrna.
Čtěte také
Práce ho baví natolik, že ji promítá i do soukromého života. Jeho výzkumnou plochou je zahrada. „Mám to spíš jako volně rostoucí ekosystémy, které se prolínají. Tady vidíte bramboru, je asi metr a půl vysoká. Je to brambora, kterou jsem přivezl roku 2010 z Pisca, to je na břehu Titicaca v Peru, zkouším ji tady zvyknout na místní podmínky, především délku dne,“ ukazuje.
Spolupráce s archeology
Spolupracuje také s archeology, kteří chtěli, aby zjistil, jestli lidé kdysi dávno nějakým způsobem hnojili. Aby měl porovnání, vysel část starého druhu obilí na zahradě. „Část jsem vysel ve vlastním lese, kde je půda chudá. Zjistili jsme, že tehdejší zemědělci používali nějaká hnojiva, především dusík.“
Čtěte také
Další ukázkovou plochou pro jeho studenty je velká hromada hlemýždích ulit. Podle Luďka Šefrny má jít o výzkum, ze kterého budou výsledky až za 300 let, kdy bude z ulit krásně černá zem.
„Takové půdy jsme nacházeli třeba v Patagonii na pobřeží, kde hodně prší, najednou jsou tam kupky úplně černé půdy a jsou to pozůstatky mořských plžů, kteří tam ty kmeny konzumovali a odhazovali na takové skládky,“ vysvětluje.
Být v kondici
A jak relaxuje? Vezme si kosu. „Není za mnou taková ekologická stopa a potom nemusím chodit do fitka,“ usmívá se.
V kondici se chce Luděk Šefrna udržovat nejenom kvůli tomu, aby mohl se studenty zkoumat v terénu půdu a její proměny, ale taky proto, aby se příští rok opět vydal do milovaného Peru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
