Dožínky připomínají, že chleba se nerodí na krámě, říká historik. Proč se vázal poslední snop?

Jak vznikly dožínky?

Dožínky jsou oslavou ukončení žní, původ je historický. Můžeme předpokládat, že po celou dobu, kdy lidé žnuli obilí, měli potřebu ukončení prací oslavit a zároveň si nějak rituálně zajistit další žně, další úrodu. Byl to nekonečný cyklus prací, kdy dožínky byly vrcholem toho, že bylo dožato a bylo jasné, že úroda už je zajištěna, že už nezemřeme hlady...

Jak vypadaly dožínky kdysi a jakou podobu mívají teď? Které zvyky nebo obyčeje se dochovaly? Je to třeba vázání posledního snopu?

Čtěte také

Ovce jako sekačka končí na podzim snězena. Chovatelů ubývá i kvůli „poměšťování“ vesnic, říká farmář

Co se týče dožínek, můžeme sledovat různé proměny v čase i v regionech, ale jsou věci, které s tím jsou spojené téměř nutně. To je onen poslední snop, vrchol, který je oslavován. Snop je zdoben, je oblékán do ženských nebo mužských šatů, je slavnostně přivážen do obydlí hospodáře, kde je uchováván podobně jako dožínkový věnec, kterému také náleží úcta.

Co je potom tradiční a co je všude spojené s dožínkami, jsou zpěvy, tance, určitá míra rozpustilosti, ale samozřejmě i pohoštění. Když pracovníci odvedou práci, hospodář jim za to dá odměnu v podobě jídla a pití, které bylo více či méně nadstandardní podle možností hospodáře a podle bohatství regionu.

A jaký symbol má představovat zmíněný dožínkový věnec?

Dožínkový věnec, který třeba ve Slezsku má podobu koruny, je kruh vytvořený ze samotného obilí. Kruh sám o sobě je velkou symbolikou neustálých návratů, neustálého koloběhu. Věnci je věnována velká péče, je ceremoniálně přenesen hospodáři, ten jej přejímá, vyplácí za něj pracovníky, ať už pozváním ke stolu nebo nějakým drobným penízem.

A tento věnec se stává na dlouhou dobu, do dalších žní, součástí vybavení obydlí. Není to záležitost pouze jedné slavnosti. Věnec si hospodář pověsil buďto nade dveře nebo na strop do síně. A potom z něj ještě ke všemu o Vánocích vybral obilky a dal to slepicím, kravám a dalším, aby si zajistil lepší výnosy. Potom má samozřejmě i význam u dalšího setí, kdy je zaseto právě obilí z tohoto věnce, který byl rituálně přenesen do obydlí.

Rozdíly nejen mezi regiony

Přetrvávají regionální rozdíly v pojetí dožínek?

Čtěte také

Karel Roden hospodářem: Dexter je ideální kráva pro rodinu. Vyzařují mír, koukal bych na ně celý den

Dokonce byly nejen regionální rozdíly, ale často byly velké rozdíly i mezi vesnicemi, mezi chalupami. Záleželo na tom, jak byl ten který sedlák bohatý. Někdy byly dožínky poměrně skromné – přidal něco malého k pohoštění, přidal nějakou lahev rosolky nebo žitné… Někdy ale měly podobu velkých slavností.

Pokud bychom hledali zásadnější rozdíly mezi velkými regiony, tak samozřejmě v oblasti Moravy si budeme častěji všímat živějšího folkloru, rozlišíme krojové rozdíly, rozlišíme rozdíly v názvosloví. Hovořili jsme o dožínkách, obžínkách, obžinkách, dožaté a dalších. Rozdílů je velké množství.

Přetrhává se živá nit, je to víc záležitost folklóru než živých tradic.

Uvědomme si také to, že v dnešní době jsou dožínky už více záležitostí folkloru. Už to není o tom, že by se celá komunita, celá vesnice podílela na sklizni, na žni, ale je to relativně malá část. Trošičku se přetrhává taková ta živá nit, je to víc záležitost folkloru než živých tradic. Často se při organizování těchto slavností neobejdeme bez etnografů, bez starých zápisů, jak takové dožínky byly za našich předků, protože se doba velice proměnila.

No právě. Jaký význam mají dožínky v dnešní pragmatické době?

Pořád je to význam ukončení sklizně. Máme sice často tendenci vnímat, že jídlo nakupujeme v krámě, a úplně nevnímáme, jaký ten rok je. Část populace, zemědělci, ale pořád vnímají, jak se urodilo, jaký bude rok.

Pro naše předky toto mělo naprosto fatální důsledky. Pokud se neurodilo, tak byl hlad. Dneska to nevnímáme tak intenzivně, ale pořád je to pro nás významný vrchol zemědělského roku, významný folklorní vrchol a je to určitě zajímavé připomenutí, že chleba se nerodí na krámě.

Pranostika říká, že svatá Markyta hodila srp do žita. S kosením obilí se začínalo někdy od svátku svaté Markéty, tedy 13. července. Platí to stále, nebo i pranostiky kvůli klimatické změně přestávají platit?

Pranostiky neplatily úplně přesně, vždycky záleželo na konkrétním roce. I slavnosti a svátky se maličko posouvaly. Nebyla to automatická záležitost, že konkrétní den se dělo to či ono, ale byla to zkušenost, že zhruba v této době dojde k těm a těm činnostem. Ale samozřejmě vždycky záleží na tom, jaký byl rok.

Mají dožínky předkřesťanké kořeny? A dá se v této slavnosti vysledovat i duchovní rozměr? Poslechněte si celý rozhovor.