Dotek Egypta na západním Slovensku. Orientální lázně stojí v Trenčianských Teplicích už bezmála 140 let

Hammám je na lázeňské pěší zóně jasně rozpoznatelný, velmi se totiž liší od okolních budov. Můj průvodce, ředitel obchodu a marketingu místních lázní Andrej Puček ale kroutí hlavou: „Není to nápadná budova. Mnoho lidí, kteří do Trenčianských Teplic přijedou jen na několik hodin, okolo ní projde a ani si neuvědomí, co se skrývá za jejími zdmi.“

Hammám na lázeňské kolonádě prý mnozí turisté přehlédnou. Hlavní krása je skrytá uvnitř|foto:Ladislav Novák, Český rozhlas

Jdeme tedy nahlédnout dovnitř. Nejdřív ale musím odložit mikrofon a fasuji lázeňskou bederní roušku. S dalšími zhruba dvaceti lázeňskými hosty začínáme proceduru koupelí v přilehlém 40stupňovém bazénu.

Koupel s vůní zkažených vajec

Mám za sebou dvacet minut poklidné meditace v léčebné lázni v krásně mléčně modré vodě, která má díky obsahu sirovodíku typický pach zkažených vajec. A teď přichází čas přesunout se do přilehlého hammámu. V Trenčianských Teplicích tak označují budovu určenou pro odpočinek po koupeli. Jde o kopii pouštního sídla egyptského paši.

„Stavba je postavená v maurském stylu, který je charakteristický pro sever Afriky. I originál tohoto domu byl postavený v arabské poušti jako letní sídlo vicekrále Ismaila,“ vypráví Andrej Puček.

Všechny použité materiály pocházejí se Slovenska, včetně červeného mramoru centrální kašny|foto:Ladislav Novák, Český rozhlas

„Tehdejší majitelka lázní Ifigénie de Castries z rakousko-řeckého šlechtického rodu viděla model této stavby v Paříži na světové výstavě. Zamilovala se do něj a vzala si do hlavy, že něco podobného postaví u sebe doma v Trenčianských Teplicích.“

Hosté mezitím už vstupují každý do svého výklenku ve zdech kolem nás. Zaměstnanci je po horké lázni postupně balí do přikrývek a ukládají k relaxaci na lůžko.

Pravý orient s českými kořeny

Stojíme u fontány z červeného mramoru. Kolem nás jsou pískovcové sloupy, zdi pokrývají modro bílé kachličky, kabiny pro odpočinek jsou i na balkonu v horním patře a nad námi vysoký klenutý strop. Vše zdobené geometrickými vzory a ornamenty s rostlinnými motivy.

Bohatá výzdoba využívá hlavně geometrické a florální motivy|foto:Ladislav Novák, Český rozhlas

Autentický pocit arabského světa uprostřed Slovenska vykouzlila Ifigénie de Castries díky tomu, že se pro plány vydala až do Egypta.

„V té době samozřejmě neexistovaly telefony, faxy, maily ani nic podobného, takže se nakonec museli vydat do Egypta. Setkali se s královským dvorem a nedostali jen povolení a plány, ale dokonce i architekta, který postavit originální budovu v poušti,“ vysvětluje Andrej Puček a lišácky se ptá, jestli tuším, kdo byl oním architektem.

„Jeho jméno je František Schmoranz mladší. Vystudoval architekturu v Praze, ale pracoval skoro půl života pro egyptský královský dvůr,“ nenechává mne obchodní ředitel dlouho v nejistotě.

Kachle ozdobené iniciály Ifigénie de Castries vyrobili ve slovenské Modře|foto:Ladislav Novák, Český rozhlas

Užívání hammámu se od dávných dob značně proměnilo.

„Tehdy se netvrdilo, že ve vodě máte být jen 20 minut. Věřilo se, že kdo ve vodě vydrží déle, bude zdravější, takže lidé tam zůstávali dvě tři hodiny. Personál jim nosil sklenici vína nebo ovoce, a když odpočívali mezi koupelemi, mohli se občerstvit. To byla pánská lázeň pro lepší společnost,“ dodává Andrej Puček s tím, že ženám se budova otevřela teprve na začátku 90. let.