Dostat do spoření osmnáctileté je naprosto zásadní, říká sociolog Prokop k reformě penzijka

Alena Schillerová mluví o tom, že reforma Lepší penzijko bude znamenat, že průměrný Čech, který si spoří po dobu 35 let alespoň tisíc korun měsíčně, odejde do důchodu s milionem korun navíc oproti současné situaci.

Čtěte také

Češi si na stáří spoří, ale často špatně. Největší problém? „Poplatky a nevýkonné fondy,“ říká sociolog

„Vychází z toho, že stát chce v reformě motivovat více mladé lidi, aby nastupovali do penzijního spoření, protože u nás v průměru začínají lidé spořit asi ve 40 letech a nezbývá tolik času, aby si naspořili,“ objasňuje ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Další klíčovou věcí jsou podle Klímové vysoké poplatky pro penzijní společnosti, které z naspořené částky můžou sebrat až polovinu úspory ve srovnání s jinými zeměmi nebo fondy.

„Třetí klíčová věc je, že penzijní společnosti jsou svázány tím, že když si někdo chce založit penzijní spoření, tak mu předloží dotazník, zeptají se ho, jaké má zkušenosti s investováním a jestli rozumí riziku. Drtivá většina z nás řekne, že nerozumí, tím pádem mladý člověk automaticky spadne do konzervativních fondů, kde jsou výnosy nižší,“ dodává analytička.

Dvojnásobný úrok

Sociolog Daniel Prokop přípomíná, že pokud po dobu 40 let spoříme tisíc korun, tak je zásadní výše úroku.

Čtěte také

Kam s úsporami? Nejlepší je investiční mix, české penzijní spoření zatěžují poplatky, shodují se Klímová a Prokop

„Když máte úrok kolem pěti procent, tak můžete mít buďto 6 tisíc, nebo 90 tisíc, když máte úrok 12 procent. Takže dvojnásobný úrok neznamená, že máte dvojnásobně víc peněz, ale násobně a násobně víc peněz za 40 let,“ vysvětluje s tím, že jde o to, aby peníze byly v něčem, co má zejména v prvních letech spoření relativně dobré zhodnocení.

Lidé v průměru spoří kolem 25 let. Zásadní přitom je, když se spoření protáhne na 35 nebo 40 let. A ještě zásadnější podle Prokopa je, když se k tomu přidá trochu vyšší zhodnocení. „To by měl být jeden z klíčů navrhované reformy. Vrací se k tomu i to, co jsme navrhovali v NERVu Fialovy vlády, a to je podporovat více mladé lidi do 35 let ve vstupu.“

Sociolog také poukazuje na to, že dávat podporu někomu, kdo si začne spořit v 55 letech, má z hlediska jeho zabezpečení pro stát minimální význam. „Dostat tam někoho, komu je 18 nebo 25 let, je naprosto zásadní, když bude v nějakých dobrých fondech, které dlouhodobě poskytují nějaké zhodnocení,“ upozorňuje.

Co všechno může přinést reforma penzijního spoření? A co je to strategie životního cyklu? Poslechněte si celý rozhovor.