Dostane Ukrajinec před českým prvňákem přednost? To by se stát nemělo, tvrdí poslankyně Renata Zajíčková

Jsou ředitelé škol a učitelé připraveni přijmout ve třídách děti ukrajinských uprchlíků? A jak se na tyto děti pohlíží v přijímacích řízeních na střední školy? Hostem byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), starostka Prahy 5 a majitelka soukromé střední školy. Moderuje Tomáš Pancíř.

Podle dva týdny starých statistik ministerstva školství zůstává na základních školách v celé republice asi 150 tisíc volných míst, což na první pohled může vypadat jako dostatečná rezerva. Z vašeho pohledu –⁠ bude to stačit?

Tak bude záležet na tom, jak se situace bude vyvíjet. Asi je všeobecně známo, že existují tři scénáře. To znamená, že v prvním scénáři tu zůstane 250 tisíc až 300 tisíc uprchlíků, v dalším scénáři půl milionu až 600 tisíc. Třetí scénář je okolo milionů uprchlíků v České republice. Když budu mluvit o tom nejměkčím scénáři, to znamená těch 250 až 300 tisíc uprchlíků, tak tam se počítá s číslem zhruba 120 tisíc dětí školou povinných, které by měly být zapojeny do vzdělávacího systému. Ta čísla říkají, že kapacita je, že rezervy jsou, ale je to různé kraj od kraje. Asi je všeobecně známo, že v současné době Praha a velká města jako třeba Brno nebo Plzeň bojují s kapacitou a jsou téměř na svých stropech. Upřímně si myslím, že je pro ředitele nepředstavitelné, že by měli integrovat ještě tisíce nebo desetitisíce dětí.

Čtěte také

V současné době probíhají zápisy budoucích prvňáčků, a to ve dvou fázích. Teď do konce dubna se zapisují české děti, následně od začátku června by se měly zapisovat ukrajinské děti. Znamená to při tomto systému, že skutečně nehrozí, že by se kvůli ukrajinským dětem někde do prvních tříd nedostaly místní děti?

Jsem přesvědčená o tom, že tento princip nebo tento režim, který byl nastavený zákonem Lex Ukrajina, by měl toto opravdu minimalizovat. Co se týká spádových dětí, to opravdu mohu vyloučit. Všechny spádové děti by se do své spádové školy v prvním kole zápisu dostat měly. Může nastat situace, kdy ředitel bude před rozhodnutím, zda-li neobsazená místa spádovými dětmi nabídne českým nespádovým žadatelům, anebo zda si pár míst ponechá právě pro ukrajinské děti v druhém kole.

To bude na řediteli školy?

To chci právě dodat. Toto je na řediteli školy, ale určitě by to mělo být koordinováno s městskou částí nebo s městem/obcí, která ty školy zřizuje.

Váš přístup jako Prahy 5 bude jaký?

My, protože teď právě opravdu probíhají zápisy, musíme počkat na to, kolik spádových dětí se do svých škol dostalo, kolik se jich přihlásilo. Ono to má nějaký doběh. Tyto informace nebudeme mít hned, ale každopádně vzkaz našim ředitelům od městské části je, aby počítali s tím, že je ještě druhé kolo zápisů, a aby si uvolnili nebo nechali nějaké kapacity i pro ta druhá kola. Ale to finální rozhodnutí je na tom s řediteli. Toto je vlastně z naší strany takové doporučení.

Čtěte také

Vrátím se k přijímání ukrajinských studentů. Mluvili jsme o základních školách, dnes je druhý termín pro přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Už minulý týden byly přijímací zkoušky na klasické čtyřleté maturitní obory středních škol. I těchto přijímacích zkoušek se mohli a mohou účastnit studenti z Ukrajiny. Ti místo zkoušky z češtiny museli a musí absolvovat pohovor. Je jasné, jak potom mají střední školy postupovat? Jak musí ukrajinští studenti zvládnout češtinu, aby mohli být přijati?

To je zase složitá otázka. Tady je to opravdu zase na rozhodnutí každého ředitele. Každý ředitel si ten pohovor, který má ověřit právě tu znalost českého jazyka, může uchopit podle svého. Někdy tomu řediteli, a to se týká především gymnázií, opravdu stačí, když umí základní fráze, protože spoléhá na to, že se potom ten žák češtinu doučí rychleji, protože má třeba více studijních předpokladů.

Čtěte také

U těch středních odborných škol je to složitější. Tam ředitelé víc dbají na to, aby se žáci při přijímacím pohovoru dorozuměli, protože tam je to opravdu o specifičtější slovní zásobě apod. Takže zase –⁠ je to v rukou ředitelů. Ředitel si nastavuje formu a především obsah toho pohovoru a zda-li uzná, že je žák připraven a je schopen studovat v daném oboru. Pak je to opravdu na jeho rozhodnutí.

Jak je připraveno české školství na příliv ukrajinských dětí? Jak se v tomto liší základní a střední školy od gymnázií? Jak rozdílné jsou podmínky při přijímacích zkouškách? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s poslankyní, starostkou a majitelkou střední školy Renatou Zajíčkovou (ODS).

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová