Dosáhli jsme křehké rovnováhy. Lékaři a náměstek Prymula ale varují, že základní opatření mohou trvat roky

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předseda České lékařské komory Milan Kubek

Jak by mohlo vypadat promořování a co bude třeba plnit? Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula bere zpět svá nedělní slova o přirozeném promořování, namísto toho mluví o promořování řízeném, které prakticky probíhá už nyní. Zabránit se však musí exponenciálnímu nárůstu pacientů. „Musíme být hrozně moc opatrní,“ dodává prezident České lékařské komory Milan Kubek, jenž byl také hostem Speciálu Radiožurnálu.

Hosté Speciálu Radiožurnálu:

  • Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví
  • Milan Kubek, předseda České lékařské komory
  • Blanka Říhová, imunoložka
  • Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra

„Když pan profesor Prymula poprvé použil slovo promořování, tak jsem se taky vyděsila. Pak jsem si uvědomila, že to není nic jiného, než postupné uvolňování těch striktních opatření,“ říká imunoložka Blanka Říhová. Ten, kdo se bude cítit zdravě, bude podle ní chodit více ven, riziko nákazy by přitom mělo při používání roušek a rukavic zůstávat malé.

Proces, kdy bude společnost získávat imunitu, je podle Prymuly otázkou několika let. Problémem je, že v současnosti nevíme, kolik lidí musí onemocněním projít, aby společnost získala proti koronaviru kolektivní imunitu. Postupné uvolňování opatření je podle něj potřeba důkladně dokumentovat sériemi testů, které odhalí také vliv nakažených lidí bez příznaků nemoci.

Ve stavu, kdy není vyvinuta vakcína, se na možnost nákazy musí připravovat i starší lidé. „Jednou z iluzí je, že ochráníme staré a nemocné. O ně se ale musí starat mladí, kteří když se nakazí, tak nakazí pravděpodobně i ty staré a nemocné,“ varuje Milan Kubek.

„Expozice pravděpodobně někdy přijde, ale neměla by být masivní,“ říká Iva Holmerová z gerontologického centra. Společnost by podle ní měla napnout zdroje k ochraně osob právě v zařízeních, kde se stáří potkává s chronickými onemocněními.

Nasadit roušky a disciplínu

Milan Kubek vidí hlavní problém v nedisciplinovanosti obyvatelstva, za následováníhodný příklad vyzdvihuje Izrael. „Lidé by měli prostě chodit do práce a potom pokud možno sedět doma na zadku,“ myslí si. Kritizuje ovšem také laxnost české vlády, která vzala  například varování lékařů před pendlery na vědomí až po týdnu.

To, že se lidé chovají uvolněněji, kritizuje také Prymula. „Řada osob tady nabyla dojmu, že jsme o Velikonocích skončili, a vrhla se do víru standardního života, nemá roušky, popíjí pivo,“ vyčítá důvody, které podle něj do týdne povedou ke zvýšenému výskytu nových nakažených.

„My jsme schopni šlápnout na brzdu ještě dvakrát, ale víc ne. My jsme teď na hranici tří set nových pacientů denně, my bychom zvládali tisíc, ovšem za předpokladu, že nebude docházet k nárůstu,“ vysvětluje náměstek.