Dominik Duka: Evropa potřebuje politiku jako službu

Milí přátelé, vážení rozhlasoví posluchači, jakkoliv dobře rozumím důvodům, pro které mnohdy už nechcete slyšet o politice ani o Evropské unii, přece vás poprosím, abyste věnovali tři minuty svého času a přečetli si můj pohled. Jde o názor trochu z jiné strany, vázaný na kontinuitu dějin.

V pražské katedrále svatého Víta, Vojtěcha a Václava jsme byli nedávno svědky pomyslného předání štafety předsednictví Evropské unie z rukou velvyslance Maďarské republiky do rukou velvyslance Polska. Snažil jsem při této příležitosti připomenout, že právě pražská katedrála nás v postavách svatého Václava a svatého Vojtěcha mimořádným způsobem spojuje s Hnězdnem a Krakovem. Dynastie polských Jagellonců, která u nás vládla, zanechala své umělecké stopy z rukou Vladislava Jagellonského i v naší katedrále.

Předsednictví EU znamená především zodpovědnost. Rád bych, aby Poláci nesli svou víru v Krista do Evropy a evropských institucí, aby naplňovali výzvu Lecha Walesy, který vždy zdůrazňoval, že je nutno rozeznávat a pojmenovávat dobro a zlo.

Také v naší katedrále zazněla podobná slova už v roce 1929 při jejím znovuotevření. Tehdejší pomocný biskup pražský Antonín Podlaha oslovil prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a řekl, že o dobru a zlu nebo o morálních hodnotách se nerozhoduje v parlamentech a vládách, ale v srdci a svědomí člověka.

V uměleckých dílech katedrály, dějinách i slovech, která v ní zaznívala, jsou osudy obou našich národů, polského a českého, propojeny. Přemýšlíme-li o programu Evropy a vizi, k níž by se politici a státníci měli vztahovat, církev může nabídnout program osmera Ježíšových blahoslavenství.

Ano, vím, že kterýkoliv politik by s tímto programem vystoupil, zřejmě by prohrál. Politik prohrává, ale člověk vítězí. Evropa dnes nepotřebuje politiku zahleděnou do sebe samotné, politiku jako hru nebo mocenský nástroj, ale politiku jako službu. Službu, která chce pro lidi dobro.