Domácí násilí v pandemii zesílilo. Pomoc hledá až o polovinu víc lidí

Výzkum, který vedly socioložky Dana Moree a Blanka Nyklová, začal zhruba před rokem a už v červnu mluvily výzkumnice o tom, že se násilí v době prvního nouzového stavu zvýšilo a stoupla také jeho intenzita.

Systém, jehož hlavní pilíře tvoří policie, odbory ochrany dětí (OSPOD) a intervenční centra na pomoc obětem, řeší především fyzické výpady s viditelným zraněním, ale už ne tolik psychické nebo sexuální násilí, které je ovšem častou formou domácího násilí. 

Čtěte také

Psycholožka Čírtková: Vyjít na světlo s domácím násilím má nejlépe sama oběť, pomoci mohou zachránci

„Pokud nejsou už rané projevy násilného, kontaktujícího chování brány vážně, tak potom je logické, že dochází k tomu, že je tu prodleva až několik let, než to ohrožené osoby začnou řešit, pokud vůbec začnou,” říká Nyklová.

Systém pomoci ohroženým lidem a obětem tak u nás není jednotný. Vyplývá to z toho, že organizace vnímají různě to, co domácí násilí vlastně je. Mezi doporučeními výzkumnic je proto i rozšíření definice toho, co je domácí násilí, kterou by se řídila státní správa i pomáhající organizace. 

„Napříč systémem existují lidé, kteří jsou velmi profesionální,“ doplňuje Dana Moree z FHS.

„Jsou velmi poučení a snaží se obětem pomoct. Našli jsme je mezi policisty, na OSPOD i v pomáhajících organizacích. Ti lidi jednoduše jsou, jenom je potřeba je najít. Jenomže když je ten systém nekonzistentní, tak není vždycky jednoznačné, že když přijdu na první služebnu policie, že tam narazím na slušné zacházení,“ zdůrazňuje jeden z aspektů státního systému.

Studii si můžete stáhnout zde: 

Statistiky policie klesají, jenže

Zatímco statistiky policie a intervenčních center ukazují pokles případů domácího násilí, nízkoprahové organizace zaznamenaly za nouzového stavu v první vlně epidemie nárůst poptávky po službách až o 40 procent. To odpovídá i zahraničním zkušenostem. 

Případů vykázání z domova kvůli násilí loni podle policejních statistik naopak ubylo. Bylo jich dokonce nejméně za posledních deset let. Podle vědkyň jsou tato čísla pseudo-zklidněním. Policie k číslům pro Plus uvedla, že se nedají počty vykázání brát za plnohodnotný ukazatel stavu domácího násilí v Česku.

Čtěte také

Dítě zrcadlí situaci doma. Když jsou problém rodiče, dítě bez nich neopravím, říká vedoucí poradny

Výzkum Násilí na ženách v souvislosti s covid-19 nabízí také sadu doporučení k efektivnější pomoci obětem domácího násilí. Jedním z nich je zajištění dostatek krizových lůžek, azylových domů, sociálních bytů, pak taky úprava postavení obětí domácího násilí a dětí v systému pomoci a jejich zvýšená ochrana, nebo vytvoření praktického průvodce, který by usnadnil orientaci na cestě mezi jednotlivými institucemi.

V případě ohrožení výzkumnice doporučují obrátit se na pomáhající organizace jako je ProFem, Rosa nebo Acorus, které fungují i online a dokážou s orientací v systému pomoci poradit. Všechny osobní informace, které klienti a klientky neziskovým organizacím poskytnou, jsou zcela anonymní.

Poslechněte si shrnutí Martiny Rasch.