Domácí násilí – jak se bránit, kde hledat pomoc?

„Obětí domácího násilí se můžeme stát všichni. Jak muži, ženy, senioři, tak i děti. A naopak násilí může páchat taky muž, žena, dítě nebo senior. Podle statistik jsou však nejčastější obětí domácího násilí ženy ve věku třiceti až čtyřiceti let. Tyto ženy žijí v manželském vztahu nebo s druhem a v rodině jsou i nezletilé děti.“

Dotyčný nebo dotyčná oběť domácího násilí nemusí mít sílu zajít přímo na policii. Jaké jsou v takovém případě možnosti, kam se obrátit pro pomoc?

„Pokud se jedná opravdu o závažné násilí a je ohroženo nejen zdraví, ale i život, doporučila bych kontaktovat především policii. Ta jediná je totiž kompetentní zajistit oběti aktuálně bezpečí, třeba právě vykázáním násilníka ze společného obydlí. Některé ohrožené osoby však nemusejí být ještě v situaci, kdy jsou rozhodnuty řešit svůj problém s domácím násilím za účasti policie. Těm doporučuji, aby vyhledaly pomoc v intervenčních centrech, která jsou v každém kraji v celé České republice. Tam se dají i anonymně získat informace, rady, doporučení, jak postupovat.

Dále jsou k dispozici poradny obecně pro všechny oběti trestného činu, například Bílý kruh bezpečí. Mohou se obrátit na krizová centra pro děti a rodinu a neméně důležité jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí v případě, že jsou nezletilé děti v rodině.“

Často slyšíme, že oběti domácího násilí váhají nebo zkrátka trpí a nechtějí se na nikoho s žádostí o pomoc obrátit. Proč to tak je?

„Ohrožené osoby často zažívají stud. Stydí se svěřit svému okolí s tím, co doma mnohdy dlouhodobě zažívají. Že jsou týrány, bity, ponižovány, zesměšňovány. Stydí se za to, co se u nich doma odehrává. Dále často cítí vinu, protože je agresor ubezpečuje, že to všechno je jejich vina a mohou za to samy. Takže oběti časem jakoby ztrácejí kontakt s realitou a nevědí, kde vlastně ta pravda je. Za co můžu já, za co může partner.

A co je časté a nejdůležitější – cítí strach. Strach, že jim okolí nebude věřit, protože násilné osoby jsou mnohdy dobrými manipulátory a navenek působí velice mile a sympaticky. A strach především z výhrůžek a zastrašování, které domácí násilí provázejí. Svěříš se, vyhledáš pomoc – tak uvidíš, co bude následovat.“