Dolejš: Česká republika je země, která v EU nepatří na úplné dno, ale máme co dohánět

V novém rozpočtu EU se řeší, jak nahradit peníze, kterými do něj přispívala Velká Británie. Řeší se také priority, kam tyto evropské peníze mají primárně směřovat, a do jaké míry mají být ty dosavadní, jako zemědělství a fondy soudržnosti, nahrazeny novými, jako je například boj s klimatickými změnami nebo ochrana evropských hranic. „Především jde o to, jaká je česká pozice. Řekněme si rovnou, že o ní na půdě českého parlamentu tolik diskutováno nebylo. I na tomto tématu se možná trošku ukazuje, že česká politická scéna je rozdělená na lidi, kteří ještě Andreje Babiše drží, a na ty, kteří s ním bojují, nejen z věcných, ale i z apriorních hledisek,“ říká Jiří Dolejš z KSČM.

Priority České republiky ve vztahu k evropskému rozpočtu jsou podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše jasné. „Nepochybně je to požadavek na konvergenční peníze, které by sbližovaly úroveň naší země s Evropskou unií. Jsou to každoročně desítky miliard korun a ty hrají svou roli. Jednak z hlediska vnímání EU, že občané vidí hmatatelně k čemu může být a druhá věc je, že evropské peníze tvoří zhruba 40 % všech veřejných investic v této zemi.“

Čtěte také

Luboš Palata: Podmínka právního státu pro peníze z rozpočtu EU je zkouškou úmyslů české vlády

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden řekla, že nepřijme evropský rozpočet, pokud alespoň 25 % výdajů nepůjde na boj s klimatickými změnami. „Ona jednak přichází z Německa, kde energetická a teda i klimatická politika je silně zastoupena, ale měla by si uvědomit, že teď mluví jménem celé Evropy, nejen německým. Obavy zemí, abychom se spíše nenahráli německému průmyslu a koncepci energetiky jsou na místě,“ myslí si Jiří Dolejš.

Zároveň dodává, že klimatické hrozby jsou nepochybně vážné téma, ale také se musíme podívat na světové summity, které nekončí zrovna dohodou. Tam jsou z hlediska světového měřítka klíčoví ti emitenti, jako je například Austrálie, Amerika, Čína a Indie a tam produkce uhlíku roste.

Tak dramatický obrat, jako je celá čtvrtina evropského rozpočtu na boj proti klimatické změně, je neadekvátní

Jiří Dolejš (KSČM)

Po odchodu Velké Británie z EU přišel její rozpočet asi o 250 miliard korun ročně. Otázkou teď je, zda by nebylo spravedlivější, kdyby místo čistých plátců doplatili tento výpadek čistí příjemci. „Smyslem přerozdělování evropských peněz je pomoci těm zaostalejším, aby se vyrovnali vůči těm vyspělým. Evropský trh není spravedlivý a rovný a to přerozdělování znamená vyrovnání šancí, takže pokud je chudší země mají vyrovnávat, musí tento nástroj mít.“

Čtěte také

Vladimíra Dvořáková: Lustrační zákon je přežitek. Dnes má hlavně symbolickou hodnotu

„Naše podpora vlády stojí zejména na tolerančním patentu, kde oblast evropské politiky nefiguruje, byť samozřejmě máme zájem na tom, aby i zde vláda aktivně hájila české zájmy. Pochopitelně se ta míra hříchu může naplnit a toto může být jeden z faktorů, který k tomu může přispět, ale nechci teď strašit,“ vysvětluje Dolejš postoj KSČM k premiérovu vyjednávání o Evropském rozpočtu. 

Na konci ledna přišla KSČM znovu s návrhem na zrušení lustračního zákona, který přijalo někdejší Federální shromáždění proto, aby lidé úzce spjatí s bývalým režimem, kteří měli mocenské vazby na StB nebo zastávali vysoké stranické funkce, nemohli ovlivňovat politiku a ohrozit demokratický vývoj v zemi. „Měl to být výjimečný zákon na omezené období, tak je otázka, proč trvá tak dlouho a figuruje ještě dnes v našem právním systému, protože odborníci i z jiných zemí, kteří reprezentují evropské právo říkají, že to je vybočení ze standardního právního systému. Zákon, který aplikuje kolektivní vinu v současném civilizovaném právním systému nemá své místo,“ vysvětluje.