Dokud není energetika modernizovaná, vykupovat ČEZ není dobrý nápad, Vlčekmíní končící ministr průmyslu

Přebírá nová vláda už připravenou dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech? A co se stane, když se nastupující kabinet pokusí zestátnit energetickou firmu ČEZ? „Pokud chceme snížit ceny energie jednorázově, myslím, že máme jiné nástroje, jaké můžeme použít – a bez ohrožení toho, co opakuji, že je zásadní pro budoucnost energetiky: že musíme investovat,“ říká končící ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Co řešil včera s prezidentem a jak pokračují jednání o vedení Sněmovny?

S energetikou a stavbou jaderných zdrojů souvisí také budoucnost společnosti ČEZ. Vy jste včera po setkání s panem prezidentem opět kritizoval plány hnutí ANO na zestátnění energetické společnosti ČEZ. Řekl jste, že je to podle vás nesmysl. Na tom jste se shodli s panem prezidentem?

Pan prezident se mě ptal na můj názor. My jsme mimo jiné v debatě hodně hovořili celkově o modernizaci energetiky a její důležitosti, právě proto, aby ČR měla bezpečné, cenově stabilní a soběstačné dodávky elektrické energie. Mimo jiné jsme hodně řešili otázku exportních aktivit. ČR je přeci jen proexportně orientovaná průmyslová země a role prezidenta i role ministra průmyslu a obchodu jsou v tom důležité.

Ale zpátky k otázce. Já si nemyslím, že to je dobrý nápad, aby ČR vykupovala minoritní akcionáře ČEZu.

Čtěte také

Vykupoval by ČEZ.

Vykupoval by ČEZ, ano, ale možná skrze zdroje, které by ve finále měly končit ve státním rozpočtu. ČEZ by to vykupoval primárně za dividendy, které jinak končí ve státním rozpočtu a financují například investice, důchody nebo školství. Takže ve finále ČR.

Každopádně to za mě není dobrý nápad. Nápad by byl relevantní, pokud by platily dvě věci. První z nich je, pokud by ČEZ měl na českém energetickém trhu víceméně monopol, což není, je zde řada dalších energetických subjektů, které určitě nejsou bezvýznamné.

A druhá, důležitější věc je, pokud by energetika obecně byla technologicky zmodernizovaná, a to taktéž není. Bohužel, jeden z důsledků vyšších cen energie, která má ČR v evropském průměru, je právě naše technologická zaostalost. Že by ČEZ, kterému by potom mohl významně padnout rating, své zdroje využíval jinak než k modernizaci české energetiky, to si myslím, že by byla strategicky velká chyba.

Dnes říkáte, že to není dobrý nápad, včera jste říkal, že to je nesmysl. Na druhé straně, šéf ČEZu Daniel Beneš v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvil o tom, že to zestátnění má svá pro a proti. Dodal, že v případě stoprocentně státního ČEZu by třeba bylo možné dělat rozhodnutí, která by mohla být jinak nevýhodná pro minoritní akcionáře, například snižování cen elektřiny. Mluvil také o tom, že v případě zestátnění se ČEZ může více zaměřovat na dlouhodobější cíle, zatímco zájmem minoritních akcionářů mohou být krátkodobé cíle, třeba maximalizace dividendy. V situaci, ve které jsme – drahé energie, potřebné investice – nejsou výhody, o kterých pan ředitel Beneš mluvil, důležité?

Pokud chce stát snížit ceny elektrické energie, koukejme na to, prosím, v nějakém kontextu. Záměrně říkám elektrické energie, protože my na energetický mix musíme vždy koukat jako na celek – a v otázkách cen plynu jsme na evropském průměru, v cenách pohonných hmot jsme jeden z nejlevnějších států v Evropě.

Čtěte také

Pokud stát chce snížit ceny energie, tak zde a ve státním rozpočtu se na to najdou prostředky, ale má přece i jiné nástroje. Například podpory plateb za obnovitelné zdroje, kde státní rozpočet platí v letošním roce tři a půl miliardy a v příštím roce, v návrhu rozpočtu mého resortu bylo o tři a půl miliardy ještě navíc, na úrovni vysokého a velmi vysokého napětí.

Tedy pokud chceme snížit ceny energie jednorázově, osobně si myslím, že máme jiné nástroje, jaké můžeme použít – a bez ohrožení toho, co opakuji, že je zásadní pro budoucnost energetiky z pohledů cenových, soběstačných a hlavně bezpečnostních: že nutně musíme investovat.

My musíme dohánět investiční dluh, který ČR nahromadila v předchozích letech. Nejenom v dopravní infrastruktuře, i v energetické to vidíme opravdu velmi silně.

Tolerance vlády?

Vy jste včera po setkání s panem prezidentem řekl, že jste mluvili krátce také o aktuální politické situaci. Mluvili jste konkrétně o kauze Filipa Turka?

Čtěte také

Pan prezident se na to zeptal. Samozřejmě ho znepokojují věci, které se objevují – mě osobně také, aby ministrem zahraničních věcí byl někdo, jehož reputace je od začátku takto narušena. Mě samotného se ptají moji kolegové, ministři jednotlivých evropských států, ptají se i investoři, kteří v ČR chtějí investovat.

Otázka stability ČR, české vlády a samotné reputace, možná si to někdy úplně neuvědomujeme, je pro naše partnery hrozně důležitá. A pokud se nám i v předchozích letech podařilo do ČR získat významné investice, například investici Toyoty za 17 miliard, tak v našem boji o tuto investici, aby byla v ČR, hrálo právě téma reputace a stability možná nejvýznamnější roli.

Ptal se vás v této souvislosti pan prezident třeba na to, jestli by za nějakých okolností mohla existovat alternativa k dojednávané spolupráci ANO, SPD a Motoristů? Jinými slovy, jestli přes všechna veřejná vyjádření, která zaznívala v posledních týdnech, by za nějakých okolností nepřicházelo v úvahu, že by hnutí STAN jednalo o toleranci vlády?

I tyto otázky padají a já na ně odpovídám, že STAN do vlády s ANO nepůjde. To je rozhodnutí našeho současného předsednictva.

A tolerance menšinové vlády?

Já bych to nenazval tolerancí. My jsme si sami řekli, že chceme být konstruktivní opozicí, ne destruktivní.

Čtěte také

Pokud zde budou věci, které budou naplňovat náš vlastní program, pokud se třeba podívám do hospodářské oblasti a vidím, že v programu hnutí ANO je mnoho překryvů s hospodářskou strategií, se kterou já jsem vstupoval do úřadu – tak pokud zde budou témata, které ČR pomůžou, tak určitě Starostové a nezávislí nebudou destruktivní, ale konstruktivní opozicí.

A v rámci konstruktivní opozice, připadalo by za nějakých okolností v úvahu, že byste zvedli ruku při hlasování o důvěře menšinové vlády?

O tom vůbec v současné době nebudu spekulovat.

Bavme se o tématech, bavme se i o tom, jakým způsobem bude fungovat Sněmovna, jakým způsobem opozice bude zastoupena ve vedení Sněmovny, v jednotlivých výborech, to bude signálem, jak moc vážně nastupující vládní koalice hodlá spolupracovat s opozicí. To bude, řekněme, první krok.

Znovu opakuji, my se chceme opravdu chovat velmi konstruktivně. Prostě ČR má řadu věcí, které musí být řešeny a Starostům záleží na řešení problémů.

Jak je postavený harmonogram dostavby Dukovan a jakou pozici v přípravách mají české firmy? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.