„Dokážeme předhonit seizmickou vlnu,“ popisuje český geofyzik. Čidla rozpoznají zemětřesení během desítek milisekund

„Dokážeme předhonit silnou seizmickou vlnu, která putuje rychlostí 4 km/s a ten čas potom dokážeme využít k tomu, abychom dali lidem varování a ti vyběhli z budovy nebo se schovali pod stůl,“ říká Václav Kuna z geofyzikálního ústavu Akademie věd. Jednoduché měřící stanice jsou propojeny internetovou sítí.

Senzor je menší než krabička od mýdla

Vědci stále nedovedou předpovědět, kde zemětřesení začne, když už ale začne, vědí, že se bude šířit ve dvou vlnách. První je slabší, druhá silnější. Pro včasné varování proto stačí i jednoduché senzory. Svou práci odvedou, i kdyby je potom měla silnější vlna zničit. Senzory jsou menší než krabička mýdla.

Čtěte také

Český masiv je geologicky stabilní. Ale i tak může v Česku dojít k zemětřesením, myslí si seismolog Jan Zedník

„Systémy včasného varování před zemětřesením už na několika místech ve světě fungují. V Kalifornii se používají vysoce kvalitní senzory. Pořizovací cena je třeba milion korun, což si země jako Nepál nemůžou dovolit,“ dodává geofyzik.

Čeští geofyzikové mají zkušenosti například s měřením otřesů na Chebsku. „Tady je senzor v šachtě, která je zhruba pět metrů hluboká. Je důležité, aby snímač měl kontakt se skalním podložím,“ popisuje seismolog Josef Horálek.

K analýze stačí milisekundy

Tak citlivé měřiče ale v systému včasného varování nejsou potřeba. Důležitější je, aby dokázaly rozpoznat začátek zemětřesení od jiných otřesů, pokračuje Václav Kuna: „Sbíráme data ze všech senzorů, takže během několika desítek milisekund spočítáme, jestli jde o zemětřesení, nebo jestli jen někdo bouchl dveřmi nebo dupl blízko senzoru,“ upřesňuje.

Nepálská síť včasného varování je zatím v testovacím provozu. Novější čidla budou mít navíc napájení z baterií a více možností k připojení a zálohování dat.