Dočasně zelené jádro? „Návrh nevyhovuje nikomu. Šance na úpravu termínů je nulová,“ tvrdí expert

Optimismus, který v Česku vzbudila Evropská komise zařazením jaderné a plynové energetiky mezi takzvané zelené zdroje, byl možná předčasný. Dokážeme se vyrovnat s podmínkami, které komise na využití jádra a plynu klade? A co bychom pro to měli udělat? Hostem Vladimíra Kroce je Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Evropská komise navrhla, aby byly jaderná energie a plyn zařazeny do takzvané evropské taxonomie. To znamená, že by dočasně měly být investice do jádra a plynu chápány jako trvale udržitelné. Máme se z toho radovat?

Částečně ano, protože reálně hrozilo, že jaderná energie tam nebude zařazena vůbec. O to byl sveden úporný, déle než rok trvající zápas. Z tohoto pohledu je to nesporně úspěch. Na druhou stranu jsou tam omezující podmínky a o to se právě jedná, o tom bude diskuse a Česká republika bude nepochybně požadovat dodatečnou úpravu.

Jestli tomu dobře rozumím, tak ten hlavní háček je v tom, že jádro a zemní plyn mají být uznány za trvale udržitelné zdroje jen dočasně.

Ano, ďábel se skrývá v detailu. V obou případech se jedná o termíny. V případě jádra  máme ještě v uvozovkách dostatek času, protože termíny jsou 2040 pro stávající bloky, 2045 by měla být konečná pro stavební povolení pro nové jaderné bloky a do roku 2050 by měl mít každý jaderný stát vybudováno vlastní úložiště jaderných odpadů.

To jsou termíny, které limitují dlouhodobý rozvoj jaderné energetiky, nicméně na druhou stranu rok 2040 je v jaderné energetice trochu vzdálenější než rok 2026, který se váže k plynárenství.

Čtěte také

Bylo překvapivé to, že s návrhem Evropská komise přišla?

Myslím si, že je to návrh, který svým způsobem nevyhovuje nikomu, ale tak to v Evropské komisi zkrátka chodí. Pro nás by bylo určitě lepší, kdyby byla jaderná energetika prohlášena za čistý zdroj bez jakýchkoliv časových omezení. Na druhé straně je skupina zarytých odpůrců – notoricky známé Rakousko a Německo.

Musíme si být vědomi, že většina států Evropské unie nepočítá ve svých dlouhodobých energetických koncepcích s rozvojem jaderné energetiky. Řada států už ohlásila definitivní exit z jádra a tam se rozhodně nemůžeme dočkat podpory.

Proti plánu se ozvali nejen představitelé vlád Německa, Rakouska, ale také Lucemburska. Dá se říct, kudy Evropou vede pomyslná hranice? Protože pro jádro je kromě Česka také Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Finsko.

Je to taková hranice mezi východem a západem s výjimkou Finska, které dlouhodobě spoléhá na rozvoj jaderné energetiky. Nicméně celkově je jasné, že hospodářská síla s výjimkou Francie, která je jaderná velmoc, spočívá na straně nejaderných zemí.

Ke zvrácení návrhu by byla potřeba kvalifikovaná většina více než 20 států. Myslím si, že přestože Česko ve spolupráci s dalšími dotčenými státy podá protest a bude žádat o úpravu, tak v jaderné části je šance na úpravu termínu velice malá. Skoro bych si troufl říci, že nulová.

autoři: Vladimír Kroc , vla

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.