Dobrý scénář je základ, zdůrazňuje Pavel Liška. S režisérem Markem Čermákem připravuje snímek Děda s podmínkou

Šíří se zprávy, že se chystáte natáčet film, ve kterém byste prý měl hrát roli dědečka.

Pavel Liška: No, řekl bych spíš dědy. Dědečka si představím se šedivými vlasy a vousy. To je dědeček.

Vy máte taky šedivé vlasy.

PL: Jo, ale to není moje přičinění, to jsem zdědil po tátovi. My jsme takoví černí. Ale mně de facto za šest roků bude 60 a zrovna jsme si říkali, že bych biologicky mohl být už klidně praděda.

V těch kulturách, které navštěvujete, určitě.

Čtěte také

Hraní na divadle je kombinace adrenalinu, soustředění a absolutní intuice, popisuje herec Matyáš Řezníček

PL: V Jižní Americe bych mohl být praděda a u nás za bolševika, co si pamatuji, byl normální děda v tomto věku. Akorát u nás se to všechno posouvá, takže dědové jsou prostě fakt starší.

Marek Čermák: Pokud ten film bude mít úspěch, tak můžeme udělat pokračování, které se bude jmenovat Praděda.

To už mluví Marek Čermák, režisér snímku. Když jste se chopil slova – jak těžké bylo ulovit Pavla Lišku do toho filmu?

PL: My jsme spíš lovili Marka.

Vy jste se lovili navzájem?

MČ: To lovení probíhalo delší dobu. Pavel v tom projektu byl dřív než já, ten vývoj byl delší. Já jsem do něho vstoupil zhruba před dvěma lety, ale od té doby jsme to ještě pořád probírali, ten film se nám měnil pod rukama společně. Pavel se hodně do té role a vůbec do toho projektu obul. Doteď se bavíme o některých částech scénáře.

Sociálně vykořeněný Kolja

Pane Liško, slyšel jsem o tom filmu, že to je takový drsný Kolja.

PL: Tak jsem si ten námět pojmenoval já úplně na začátku, když jsem ho před třemi roky četl.

To je docela svazující přirovnání.

PL: Pojmenoval jsem si ho „takový sociálně vykořeněný Kolja“, protože gros toho příběhu je vlastně stejné. Dva lidi, starší muž a malé dítě, si k sobě najdou cestu, ačkoliv se navzájem nechtějí. Osud je dá dohromady, i když by spolu nejradši nebyli. A skončí to tak, že to dloučení je potom těžké. Takže ten námět jsem si tak pojmenoval, ale svazující to vůbec není, protože to jsem si takto přečetl jenom já, nikdo to neví.

Je to svazující přirovnání a ke Koljovi jako k filmu mám absolutní respekt.
režisér Marek Čermák

Ale docela se to šíří.

MČ: Shodou okolností jsem dva dny zpátky dělal nějaký rozhovor, kde padla stejná otázka. Takže ano, šíří se to a už tam jsem se to snažil dementovat. Je to svazující a ke Koljovi jako k filmu mám absolutní respekt. Je samozřejmě pocta to vůbec přirovnávat k našemu filmu, ale zároveň to vytváří očekávání. Náš film prostě je jiný a bude jiný.

Scénář psal Marcel Bystroň, který psal i scénář k filmu Špunti na vodě, ve kterém jste taky hrál. To vás taky určitě přimělo k další spolupráci i na tomto filmu…

PL: To vůbec ne. Mě před třemi roky přiměl ten scénář, který měl v sobě velký potenciál a sílu. Ale jak v tom právě ležíme tři roky a Marek dva, nebylo to podle mě ještě připravené. V tom hrnci byl dobrý základ a potřebovalo to dovařit. A myslím si, že zásadní potkání potom bylo, když jsme se trápili s tím scénářem tady s Markem, který to dovařil.

Je to tedy spolupráce, že pan Liška přijde a občas něco upraví? Je to proces, není to hotové?

Čtěte také

Chica Checa je film o každodennosti. Jinakost není nutně queer, říká režisér Šimon Holý

MČ: Proces to je a hotové to bude, až to bude natočené. Teď přeci jen mluvíme o filmu, který se teprve natáčet bude, a dokážu si představit, že se to bude ještě vyvíjet. To, co je napsáno na papíře, není svazující. Ale jinak o tom mluvíte správně, je to proces. Vždycky vznikne nějaká nová verze. Bavíme se o tom, co to znamená, poměrně důkladně. Toho si moc vážím, že jdeme hodně hluboko do dramaturgie.

Základ toho, aby mohl vzniknout dobrý film, je dobrý scénář.
herec Pavel Liška

PL: Marku, je to proces, ale opravil bych tě, že základ toho, aby mohl vzniknout dobrý film, je dobrý scénář. A toto je právě práce, která je před tím vším, než to započne. Ten základ je hrozně potřeba. A u nás se točí filmy, které ten základ kolikrát nemají tak silný, tak dobrý, tak pevný, a natáčí se. Takže si myslím, že ta práce měla velký smysl.

MČ: Pardon, jestli to vyznělo, že ne. Stoprocentně souhlasím, že je to určitě základ, ale zároveň film se rodí třikrát: na papíře, při natáčení a v postprodukci.

Takže ten harmonogram je začátkem srpna začít natáčet a příští rok premiéra?

MČ: Měli bychom ten film dodělávat někdy řekněme na jaře, takže si dokážu představit, že v létě nebo na podzim 2027 se snad uvidíme v kinech.

A název? Dědeček pod podmínkou? S podmínkou? Kumpáni?

MČ: Pozor na toho dědečka, jak říkal Pavel. Pracovní verze je Děda s podmínkou, ale dokud to nebude na plakátu, tak se spousta věcí ještě může změnit.

Proč Pavel Liška přesunul své nadcházející cestovatelské besedy na Karlovarsko? Považuje se za influencera? A jakých věcí mezi nebem a zemí byl svědkem při natáčení na ostrově Papua Nová Guinea? Poslechněte si celý rozhovor.