Dobrý koktejl nepoznáte podle počtu přísad, připomíná světoznámý barman Jiří Němec
Cesta k úspěchu v jakémkoliv oboru je podle světoznámého barmana Jiřího Němce jednoduchá – nebrat zaměstnání jako práci, ale jako svého druhu zábavu a především životní cestu. On sám si svou barmanskou cestu zvolil už na střední škole.
Tehdy studoval hotelovou školu, kde musel projít také týdenním kurzem práci na baru. Po jeho ukončení došel k přesvědčení, že by se tomuto odvětví rád věnoval. Cenné zkušenosti pak získal v Austrálii, kde devět let žil a pracoval.
„Zocelil jsem se v psychologii,“ potvrzuje Jiří Němec. Barman totiž denně přichází do kontaktu s lidmi různých povah a národností, proto musí být dobrý psycholog. „Zkušenost s lidmi je velkým darem,“ potvrzuje klad této specifické profese.
Čitelnější jsou však podle něj spíš ženské chutě než ty mužské. „Uspokojení chuťových buněk žen v nápojovém odvětví je mnohem jednodušší,“ soudí. Jak však připomíná, nejdůležitější je u koktejlu především vyváženost chutí, která nesouvisí s počtem složek v míchaném nápoji.
Jak připravit ovocný nealkoholický punč?
Do velkého hrnce vydloubejte vodní meloun, nakrájejte třešně, okurky, jahody. Zalijte sodou, přidejte hodně citronové šťávy a k dochucení použijte bezinkový sirup.
„Veškeré ovoce má vitamíny, kyselinky i cukr. Takže i třešně jsou skvělým ochucovadlem,“ připomíná Jiří Němec.
„Jen se podívejte na gin a tonic nebo rum s kolou,“ uvádí. Tyto dvousložkové nápoje jsou vynikající právě proto, že jsou krásně vybalancované. „Doba, kdy koktejly měly sedm deset složek, je dávno pryč. A je to dobře,“ domnívá se Jiří Němec, barman, který v Austrálii uspěl a podle tamních odborníků sestavil nejlepší koktejlový lístek.
Své české kolegy hodnotí Jiří Němec kladně. „Jsme malá země, Praha je také malá a barový okruh tomu odpovídá. Je ale zdravý a hodně respektovaný v zahraničí,“ dodává.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
