Dobrovolná pomoc druhým lidem léčí. Zbavuje úzkosti i depresí, dokazují vědci

Pro dva seniory v Kaplici se Ježíškovým vnoučetem stala Lucie Žílová. Dárky přivezla i se svými dětmi

Před Vánocemi se všichni stáváme lepšími, nebo se o to alespoň pokoušíme. A může se to projevit i dobrovolnou pomocí druhým. Kromě toho, že prokazujeme dobro jiným lidem, pomáháme i sami sobě. Dobrovolnictví prospívá mozku, objevili totiž vědci.

Neurolog z Wisconsinské univerzity Richard Davidson se dlouhodobě věnuje účinkům laskavosti a empatie na mozek a zjistil, že se činnost mozku mění podle toho, zda se chováme egoisticky nebo s porozuměním vůči druhému. „Když děláme něco sami pro sebe, jsou pozitivní emoce, které prožíváme, prchavé a závisejí na vnějších podmínkách. Když naopak děláme něco pro druhé, pozitivní emoce mají delší trvání a přesahují okamžik, kdy jsme učinili to, co je vyvolalo," říká.

Kdo se zabývá dobrovolnictvím, je spokojenější se sebou samým a se svým životem. Ukázala to studie Exeterské univerzity v Británii, v jejímž rámci se analyzovaly výsledky čtyřiceti výzkumů týkajících se působení dobrovolnictví. Vyplynulo z ní, že pomoc druhým zvyšuje celkový pocit pohody.

Dobrovolnictví rovněž pomáhá proti úzkostem a depresím. Tentýž výzkum ukázal, že ten, kdo se věnuje dobrovolnictví, těší lepšímu duševnímu zdraví a hrozí mu jen minimální nebezpečí, že propadne úzkostem a depresi. „Při dobrovolnické činnosti je třeba vědět, že poskytování pomoci druhým nám cosi zase vrací: jsme-li si vědomi toho, že nám pomoc druhým přináší duchovní prospěch, je to pro nás pozitivní pohnutka," vysvětluje autorka britské studie Suzanne Richardsová.

Dobrovolnictví pomáhá nalézt určitý cíl a zbavuje lidi pocitů samoty. Z toho důvodu se doporučuje lidem, kteří odcházejí do důchodu, protože dobrovolnictví přispívá k tomu, aby si zachovali pevnější vztah ke společnosti, objevili nové zájmy a měli pocit, že jsou ještě užiteční. To zvyšuje sebedůvěru v životní etapě, která pro někoho může být obtížná.

Některé údaje naznačují, že dobrovolnictví může až o dvacet procent snížit úmrtnost. Podle některých výzkumů má pomoc druhým příznivý dopad na duši a prostřednictvím neuroendokrinního a imunitního systému má zřejmě příznivý účinek na celý organismus a tedy i na délku života.

Studie lidí v penzi ukázala, že dobrovolnická činnost vykonávaná více než dvě stě hodin ročně snižuje riziko vysokého krevního tlaku. Dobrovolníci se pohybují více než ti, kteří se druhým nevěnují. Tráví více času na čerstvém vzduchu a to je podle expertů jeden z důvodů, proč má dobrovolnictví tak příznivý vliv na zdraví.

Klesá rovněž hladina cholesterolu, a to nejen u důchodců, kteří se věnují druhým. Výzkum mezi dospívající mládeží zveřejněný v časopise JAMA Pediatrics ukázal, že i u mladých lidí dobrovolnictví přispívá k lepší pohodě a například snižuje hladinu cholesterolu a dokonce pomáhá udržet si váhu.